Tangerine Dream - Encore (Live) (1977)
1. Cherokee Lane (16:19)
2. Monolight (19:54)
3. Coldwater Canyon (18:06)
4. Desert Dream (17:30)
Total Time: 71:49
Double-Live-Album from the band's 77 USA-Tour which included such famous places as the Greek Theatre in L.A. and the Avery Fisher Hall in New York
Obsazení:
Edgar Froese / guitars, keyboards
Christoph Franke / keyboards
Peter Baumann / keyboards
Živě natočený soubor čtyř dlouhých instrumentálních prog-elektronických básní Encore obsahuje pouze (ve své době) nový materiál. Tangerine Dream na tomto albu mistrně prolínají už dobře vyzkoušené industriální, či chcete-li experimentální, a sférické změti zvuků s tím, k čemu teprve směřovali - tedy s krásnými melodickými až tanečními pasážemi. Narozdíl od celé řady dalších alb se jim toto dvojLP opravdu povedlo a i po letech zní svěže.
1. Cherokee Lane odstartuje celé album jakoby tryskovými zvuky, navozujícími náladu cesty k jiným galaxiím, do čehož začnou hrát varhany svou dramatickou melodii. Po jejím zklidnění přichází poznenáhlu hlavní motiv skladby, neustále gradující až k opětovnému zklidnění a konci.
2. Monolight zahájí klavír, který ze ztratí ve zvucích činelů. Z těch se potichu rodí (automatický bubeník a syntezátory) snad nejokázalejší a nejkrásnější (smutně teskná) melodie, co od těchto Němců znám. Kochat se v její gradaci můžeme asi tři minuty, pak přichází další změna a nový motiv, který vyrůstá jako nádherný košatý strom a umírá tak, jak z něho na podzim postupně opadává listí. Skladbu důstojně uzavírá další melodická, teskná a krátká pasáž. Monolight je vrchol alba.
3. Coldwater Canyon má nejjednoduší schéma. Uvede ji kytarové sólo, za které by se nemusel stydět ani David Gilmour. I po něm kytara stále vstupuje minisólíčky do rytmus určujících syntíků a postupně se mění barvy zvuků i nálada skladby, která pomalu a beze změny tempa spěje ke svému zániku. Kytara po celou dobu hraje příjemný prim.
4. Desert Dream je schématicky hodně podobný skladbě č. 2, jen melodie - podobně teskné - jsou zde míň výrazné. Nejslabší článek tohoto díla.
Encore je v kontextu celé tvorby Tangerine Dream zcela jistě hodně nadprůměrné album a já je hodnotím tak čtyřmi a půl hvězdičkami zaokrouhlujíc nahoru.
reagovat
PaloM @ 29.11.2010 18:02:18
Môže byť, i keď mám za ich najlepší live album Ricochet (1975). Asi preto, že to bol prvý album, čo som počul od tejto kapely a navždy ma ovplyvnil. Pritom ho v pohode môžu iní zavrhnúť, lebo sa môže zdať monotónny. Tak, s Encore boli ešte skvelé časy mandarínkového sna.
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 0x