Granicus - Granicus (1973)

Skupinu Granicus jsem objevil na těchto stránkách, zaujalo mě na ní srovnávání s mými oblíbenci a taky název, který je jméno říčky v Malé Asii a místo vítězství Alexandra Velikého nad perským králem Dareiem III.

Granicus jsou americká skupina, ale zní opravdu hodně evropsky. Jistá podoba s Led Zeppelin se mi taky vkrádá do mysli při poslechu jejich debutového alba. Tahle deska je skutečně parádní ukázkou tvrdého rocku, jaký se hrál v první polovině sedmdesátých let. Výborná akustická instrumentálka Twilight připomene Led Zeppelin, následuje nejdelší a možná i nejzajímavější skladba Prayer, ve které se střídají vypjaté pasáže se zasněnými plochami. Prvoplánový hit kapely nese název Cleveland, Ohio. Mně se hodně líbí balada Nightmare. Vynikající výkony všech instrumentalistů, jediná věc, která to všechno kazí je zpěv Francise Leffela, to ječení mi není příjemné, ale možná si najde své příznivce. Občas si to pouštím a možná si časem na ten jeho zpěv zvyknu, stejně jako na zpěv Burka Shelleye z Budgie.

Co se týká hodnocení tak bych dal čtyři, ale za ten zpěv hodnocení snížím na tři.

reagovat

Jardo @ 28.07.2016 11:16:52
Mne sa tu práve ten jačák páči najviac. Čo človek, to názor...

K skupine Granicus som sa dostal vďaka Progboardu. Recenzia i diskusia k nej už odtiaľto zmizli, ale pointa ostáva. Progboard je príležitosť na spoznávanie novej hudby, nech je akokoľvek stará.

Hudba na albume Granicus naznačuje, že ide o zeppelínovskejšie, a teda britsky znejúci variant hard rocku. To neznamená, že z toho necítiť určitú hrubú neotesanosť.

V momente, ako sa nad rozrifovanou peckou You're in America rozoznie jačavý spevák, všetko je jasné a neostáva iné, než vypnúť sofistikované predstavy a užívať si jazdu. A nekompromisná smaženica pokračuje aj v Bad talk. Náladovka, zmena, gitara si v romanticky pomenovanej skladbe Twilight čosi vybrnkáva a to je tak všetko, napokon sa ozve spevák, ale to už sme v skladbe Prayer. Čo začína ako potemnená balada, časom vygraduje do posadenej ťažkotonážnej skladby, hoci istý melodicky plačlivý nádych sa vďaka gitarovým vyhrávkam i spevákovmu zaujatiu darí udržať počas celej piesne. Jedenásť minút dáva dostatok priestoru aj na rozsiahly besný záver, kedy spevák jačí do jačiaceho gitarového sóla, čiže je to paráda. Mierne veselšia rockovica Cleveland, Ohio má vynikajúco zvládnuté unisono speváka s gitarou počas refrénu, ale aj zvyšok je pre hard rockera pochutina rovná francúzskej kuchyni (žaby, slimáky, kone a vatové pečivo, znie to značne divoko). Hoci sa ozve pokojný úvod, v rámci ktorého dokonca popri vybrnkávaniu zaznie aj vokálne ááá, má balada Nightmare mierne zachmúrenú náladu. A jačavé výbuchy nespútanej energie nemôžu chýbať, čím sa dostávam k ďalšej bombe When you're movin'. Na balady zabudnite, tu sa to po vzore Pagea a Planta (Stránky a Rastliny, ešte, že mená neradno prekladať) rúti kamsi do stratosféry. A ako neriadená strela sa napokon do atmosféry vracia meteorit Paradise, ktorý síce spočiatku nemá tempo Usaina Bolta, ale ako sa blíži definitívny dopad, aj to bude. Prásk a je koniec, kam sa na to hrabú katastrofické hollywoodske drvivé dopady a Armagedony.

Kto má rád náznak Zeppelínov v americky poňatom hard rocku, ten si príde na svoje. Pre mňa je Granicus niečo ako papagáj pre dlhého Johna Silvera. Nevyhnutnosť.

reagovat

pito63 @ 23.04.2013 18:36:26
Výborná záležitosť! Skladba "Prayer" je fantázia. Je neuveriteľné, koľko skvelých skupín muselo skončiť vďaka neúspechu. Som veľmi rád, že po 40. rokoch od vzniku som sa dostal k vynikajúcej doske, ktorá bude mať čestné miesto v mojej zbierke. O tom sú tieto stránky a ľudia, ktorí tu chodia - hľadať a podeliť sa s ostatnými o zabudnuté perly i nové klenoty.
Hejkal, vďaka za recenziu!

hejkal @ 24.04.2013 04:36:54
Aj ja som sa k tomuto dielu dostal vďaka progboardu. Hard rock prvej akosti, čo dodať.

Karlos80 @ 02.08.2014 12:25:04
luxus album, jedinné, ale tak silné (účinné) že s přehledem stčí do kapsy na 90% známých hard-rockových alb celé historie. Nej jsou jednoznačně skl. You're in America a Prayer - ta mi připomíná trochu titulní skaldbu z jediného alba od skupiny Arcadium, taky taková z ničeho nic a ohromnou gradací. Je tu skutečně žasný zpěv (nebo spíš ječák) hlavního leadera, nádherná těžkotonážná kytarová sóla, tohle je skutečně poklad (stařinka) na samém dně celé rockové historie. škoda že člověk nemohl některé z těchto zapomenutých kapel vidět hrát naživo, to by byl teprve zážitek!