Diskuze

Jednotlivé zobrazení příspěvku z diskuze Texty, rocková poezie ...

Antony - 30.01.2023 20:20:41 #

S tím gigem a dalšími záhadnostmi to mohlo být daleko prozaičtější: “Tak a teď si vymysli rým na slovo slunce,“ řekl Květík. “Blunce,“ odpověděl Neználek. “Blunce?“ podivil se Květík. „Copak je vůbec takové slovo?“ “A není?“ “Samozřejmě že ne.“ “Tak tedy žblunce.“ “A co je to, žblunce?“ divil se znovu Květík. „No přece když něco spadne do vody, tak to žblunce,“ vysvětloval Neználek. Stejně tak tento klasik, v podstatě nepochopený proto-rocker, zakusil trampoty nesprávných výkladů textů: „Nejdřív verše o Všeználkovi: Šel Všeználek na procházku, vedl ovci na provázku.“ “Cože?“ začal křičet Všeználek. „Kdy že jsem vedl na procházku ovci?“ “Ale to jen tak v těch verších, kvůli rýmu,“ vysvětlil mu Neználek. “Tak ty si myslíš, že o mně budeš skládat kvůli rýmu kdovíjaké nesmysly?“ rozzlobil se Všeználek. “A proč ne,“ odpověděl Neználek. „Proč bych měl skládat pravdu? Pravda se skládat nemusí, ta je i tak.“ “Jen se ještě jednou opovaž, uvidíš!“ pohrozil mu Všeználek. „Tak říkej dál, co jsi složil o ostatních!“ “Teď poslouchejte o Čiperkovi!“ řekl Neználek. „Čiperka za malou chviličku spolk z hladu horkou cihličku.“ “Kamarádi!“ volal Čiperka. „Co to o mně složil? Žádnou horkou žehličku jsem přece nespolkl!“ “Nekřič,“ řekl mu Neználek, „to jsem přece řekl jen tak kvůli rýmu, že jsi spolkl horkou cihličku.“ “Jenže já žádnou cihličku nespolkl! Ani horkou, ani studenou!“ křičel Čiperka. „Však taky neříkám, že studenou, tak proč se rozčiluješ?“ povídá mu Neználek. „A teď si poslechněte verše o Jaktíkovi: U Jaktíka na židli leží buchta s povidly.“ Jaktík šel ke své židli, podíval se a povídá: „Nesmysl! Žádná buchta tam není.“ “Ty zkrátka vůbec nerozumíš básnictví,“ řekl mu Neználek. „To se přece říká jen tak kvůli rýmu, že leží, ale ve skutečnosti samozřejmě neleží. Ještě jsem složil něco o Pilulkinovi.“ “Kamarádi!“ volal doktor Pilulkin. „Copak se necháme takhle ostouzet? Copak budem klidně poslouchat, jak tu o nás lže?“ “Dost!“ křičeli všichni. „Nechceme už slyšet ani slovo!