Diskuze

Jednotlivé zobrazení příspěvku z diskuze Texty, rocková poezie ...

Antony - 11.09.2023 08:14:24 #

Držím se tématu a zdroje, z něhož se rozvinula diskuze. Napsal jsem, že výklad významu textu je pošetilost. Jediné, co v něm můžeme najít, jsou účinky na naši osobu, naše psýché, v momentálním rozpoložení a životním stavu. Spojující prvek s jiným vnimatelem je dílem náhody (která má roli poledne), dílem generalizace. Spojující prvek s autorem je zcela vyloučen. Ano, můžeme si myslet, můžeme být dokonce přesvědčeni o tom, že jsme zcela pochopili, zcela souzníme. Je to ovšem jen náš vnitřní a jedině na naši osobu ohraničený pocit. Neb umění nelze pochopit. No, a celá následná diskuze se od tohoto zdrojového tématu ve slovních protuberancích velmi odchýlila. Místo relevantních argumentů jsou tu příhody odjinud. Ve smyslu původní otázky to nepřineslo nic objevného, ale hlavně je tím porušena zásada sémantické relevance, na což jsem citlivý. Proto reakce je taková, jaká je. Nemám nic proti nápadům, hypotézám a pracovním myšlenkovým verzím názoru. Taždý si tím musí projít. Dokonce vnímám, to nechci nijak popírat, že v onom spíše neorganizovém slovopění jsou cenná zrnka. Ale jako celek to postrádá právě ten systém, o který stojím. Abych se mohl s něčím stotožnit. Jenže tady jsou zatím jen suroviny, na hromadě leží nezpracovaná úvahová ruda. Jsou v ní nedokončeny procesy, které jsem prodělal a vyřešil mnoho let zpět. Nechce se mi k nim vracet. Já už své kolo vynalezl. Chci jiné hotové kolo, abych se mohl inspirovat jinými konstrukčními detaily. Píšu v metaforách, tedy sázím na schopnost čtenáře rozkódovat je. Možná bych mohl natvrdo napsat to, co jsem se v předchozích textech snažil více či méně zdvořile naznačit. Obávám se, že by to ale k výsledku nevedlo, spíše ke kontroverzi, a to nechci.. Místo toho si dovolím jednu malou avšak zásadní vzpomínku. Když před drahným časem Jaroslav Seifert získla Nobelovu cenu za literaturu (1984), bylo s ním uskutečněno několik rozhovorů. Tento bolševikem umlčený básník (neboť ideologické odpadlictví je horší než bezvěrství) byl vytažen na světlo publicistiky. Nevzpomenu si na zdroj, bylo to nejspíš na Vltavě, kdy příhodu zmínil některý z redaktorů. Zeptal se Seiferta, jak mají význam jeho veršů ve školách vykládat. Co tím básník chtěl říci? Seifert se zarazil a pak se udiveně zeptal. Cože? To se ještě dělá? Já se s klasikem ptám úplně stejně, a možná ještě více udiveněji. Pišme překlady, vzdejme se pošetilých výkladů.