Diskuze

« další předchozí »

Antony - 30.07.2023 23:27:04 #

chimp.charlie Ano, je možná důležité říci jednoznačně, proč se v tom vrtám. Myslím, že každá věc ve vesmíru i v člověku může být předmětem zkoumání, analyzování a zamyšlení. Nejenom může, ale také je. Je to přirozené, člověk má touhu a schopnost věci zkoumat a tímto způsobem posouvat své vědění, tedy i sebe, vpřed. Přesně to je příčinou mého zájmu o problematiku spojenou s uměním. Poznat, vědět, uvědomovat si, formulovat, zpytovat, a tak podobně, to jsou mé hnací síly. Jde o téma, jež je mi blízké. Je to trochu pošetilá snaha v té amorfní hmotě uvidět nějaký tvar. Zcela jistě není vedena záměrem stanovit umění s velkým "U". Spíše naopak, chci být natolik znalý principů a souvislostí, že mi nikdo nenavěší bulíky na nos. Třeba o tom jediném správném Umění.. :) Svoboda je nejvíc a svoboda mysli obzvlášť. Gómu, tož su..

chimp.charlie - 30.07.2023 23:09:30 #

Antony: Ale jo, já jen mám z celé téhle debaty pocit (možná mylný), že se pořád točí kolem toho, co je tím pravým Uměním s velkým U, potažmo co je tím pravým tvůrčím procesem ke kýženímu vedoucím. Jenže v životě je to jinak: umělecká díla vznikají z různých pohnutek a za různých okolností, a stejně jako čistý, tedy závazky nezatížený tvůrčí proces nezaručuje, že nevznikne kravina, tak stejně tak práce na zakázku nevylučuje vznik hodnotného uměleckého díla. Radši půjdu spát :)

Antony - 30.07.2023 22:51:14 #

No, jen že právě o tomhle celou dobu píšu. Neříkám, že je to špatně, ale je dobré si to uvědomovat.

chimp.charlie - 30.07.2023 22:45:26 #

Antony: No a? :)

Antony - 30.07.2023 22:27:10 #

chimp.charlie Jo, jo, termínovaná smlouva o dílo aneb jak se z umělce stává řemeslník.. :) Judith Moje řeč.

chimp.charlie - 30.07.2023 19:42:29 #

Já bych řekl, že nejspolehlivějším podnětem je termín odevzdání díla :)

Judith - 30.07.2023 18:47:30 #

Vygómala jsem tohle: V dlouhodobé perspektivě k tvorbě hluchá místa patří - všelijaká období, kdy se "nic neděje", provázená různým celkovým naladěním. To je součást přirozeného cyklu. S tímto vědomím před závorkou pravidlo číslo jedna zní: Chcete-li něco vytvořit, musíte tvořit. Zní to banálně, ale řada autorů se zasekne v přemýšlení s pocitem, že musí nejdřív "vědět", co chtějí namalovat, napsat, zahrát. Někdy to tak je, jindy ne, a čím delší je pauza, tím větší pravděpodobnost, že ne-dělání získá hrozivý nádech. Není to všelék, ale pokud má člověk něco nakreslit, musí prostě kreslit, atd. Tvorba plodí další tvorbu. K tomu, aby člověk něco vymyslel, když nemá vnitřní inspiraci, která by se drala ven, a když se tuto inspiraci nepodaří rozproudit konáním, je potřeba nějaký podnět, třetí bod mezi hlavou a prázdným papírem. Může to být cokoli, co upoutá jeho pozornost, ale klidně i trochu na sílu zvolený náhodný podnět typu namátkou otevřená kniha. Kolikrát stačí vstát od stolu a jít si zalít čaj, ono něco vyplave. Ale musíme dovnitř napřed něco hodit, v libovolném časovém rozmezí, aby to tam mohlo pracovat. Problém některých autorů je v tom, že nemají odžito, nemají vlastně co říct, i když umí krásně mluvit. A potom zase potřebujeme šťouchnutí, aby to začalo získávat tvar.

Antony - 30.07.2023 13:42:50 #

Otázka 31. Ako niečo vymyslieť? Krátka odpoveď: Vytvorte nejaký priestor. Můj koment: Otázku vnímám jako ne úplně správně položenou. Samozřejmě, může být jasné, že za slovem "vymyslet" se neskrývá rozumový proces, ale něco daleko intuitivnějšího, ovšem čtenář může být zmaten. Mít návod, jak dát vzniknout něčemu uměleckému, asi není možné. Na druhou stranu by si člověk rád idaelizoval, že to musí přijít samo. Jenže často pod tlakem vnějších okolností i prosté potřeby něco vytvořit, to takhle snadno nejde. Pak, ve stavu tvůrčí krize, nešťastný autor drží hlavu v rukách a v duchu (dost možná i nahlas) naříká, jak mám včíl kua něco vymyslet?! Snaha něco ze sebe vymáčnout může vést k různým výsledkům, ale když se múza nedostaví, jenom se někde za bukem chechtá, bývá výsledek žalostný. Rutina, komerce, řemeslo, neinvenční blábol.  Tato otázka nemá odpověď. I v dlouhé odpovědi se kolem ní pan Billgren motá jako nudle v hrnci. Prostor je k ničemu, když jej není čím naplnit. Určité naděje skýtá, ale z vlastní zkušenosti vím, že leckdy více funguje tvořit mimoprostorově. Ve vlastní přeplněné mysli. Víte, jak se brněnsky řekne - myslím, tedy jsem? Gómu, tož su.. :)

Antony - 26.07.2023 10:58:05 #

Pěkně přidáváš. Druhá věta je trefa! Mně každé vlastní formulování a přeformulování dělá také radost z pomalého přibližování k podstatě vyjádřeného. Stejně tak rád čtu i formulace od jiných, je to jako skládat mozaiku. Problémů v umění je spousta a někdy je snaha z nich dělat jakési plus. Kromě nepůvodnosti bych zmínil trend, pózu, a povrchnost. V naprosté většině se tím maskuje nedostatek invence a snaha o dosažení instantní atraktivity za vynaložení co nejmenšího kreativního úsilí. Tedy kýč. Hezky se kruh uzavírá.

Judith - 26.07.2023 10:30:51 #

Když zůstanu u tvorby, "zpochybňování všeho" vede především k závislosti na vzorech, tedy k odvozenosti, nepůvodnosti. Skutečně originální tvůrce umí odlišit, co stojí za zbourání, a dokáže taky přijít s něčím zcela mimo daný rámec, klidně i bez buřičství, každopádně spíš organicky než mechanicky. (Nemyslím, že přidávám k již řečenému něco zásadně nového, jen jsem si to chtěla pro radost zformulovat :) Každopádně v umění není ani takový problém negativita, jako právě nepůvodnost.)

« další předchozí »