Diskuze

« další předchozí »

Judith - 17.07.2023 20:16:01 #

Poki, to by bylo prima! Právě potvrzeno: Příští Summer Fog Fest se uskuteční opět v hale Spodek 13.-14. července 2024.

Poki - 17.07.2023 15:23:19 #

To zní skvěle! Rád bych se příště přidal... Katowice mám blízko :)

Judith - 17.07.2023 10:52:50 #

Summer Fog Fest Katowice 2023 Nadpis nakonec :-) Celkový dojem velmi dobrý až skvělý, povedený festival. Úplně automaticky jsem začala uvažovat, co jak udělám příští rok, kam si koupím lístek, co si vezmu s sebou... Nejsem vůbec cestovatel, v zahraničí jsem byla sama na vlastní pěst vlastně úplně poprvé a pohoda. Zmíním ještě pár triček: Premianta Forneria Marconi (to mě překvapilo hodně), The Who, Tool, Dream Theater, Porcupine Tree, Dave Matthews Band (nový známý), Led Zeppelin... Konec hlášení.

Judith - 17.07.2023 01:28:37 #

Riverside Znám všechny skladby, co hráli, ale v poslechovém kvízu bych pohořela, neumím je zařadit. Vím jenom, že úplně vynechali album Wasteland a začali staršími věcmi (na úvod zazněla #Addicted, tu jsem teď dohledala), z novinky během večera dali tři nebo možná čtyři věci a dost mě překvapilo, jak zněly tvrdě - regulérní nářez! Jako vážně, lidi vepředu hrozili pěstí a mlátili hlavou, a to dokonce i při klávesovém intru Friend or Foe! Oproti deskám (všem, ale u novinky to bylo markantní) podstatně důraznější rytmika, klávesy zněly takřka hardrockově, jen kytara se mi v mixu zdála schovaná. Připadala jsem si za celou dobu poprvé jako na rockovém koncertu a vlastně tím pro mě vyčnívali v negativním slova smyslu. Prakticky po každé skladbě rozsvítili v sále a začali komunikovat s publikem, hecovat, rozezpívávat, ptali se, kdo je z ciziny, kdo je vidí poprvé... Vůbec jsem se nedokázala zaposlouchat, když pořád přerušovali, a nebylo to potřeba, publikum bylo od začátku jejich. Triček Riverside bylo dnes zdaleka nejvíc, viděla jsem je i na lidech hodně přes šedesát, jejich stánek byl permanentně v obležení... Poláci jsou na ně opravdu hrdí. Fakt je, že lidi tenhle přístup asi bavil, rozjelo se to pěkně, pro mě ale jako by vypadli z úplně jiného festivalu. Nick Mason  Hrál se svojí kapelou starší skladby Pink Floyd a začali hezky od Arnolda. Dost vzpomínal na Syda i na Ricka Wrighta... Přijde mi, jako by si každý ze žijících členů postupně vytvořit svoji verzi a historii a Mason se ujal téhle fáze před Dark Side. Nestěžuju si ale ani v nejmenším, bylo to úchvatné představení - už jen slyšet živě Set the Controls, nádhera. Prokládali tyhle divočiny kratšími písničkami, došlo i na Emily. Vrcholem byly Echoes. Když se na černé obrazovce objevila bílá tečka a zazněl první tón, sál naprosto znehybněl a ztichl. Takhle se dělá dojem! Musím si půjčit slova klasika: O čem není možné mluvit, o tom je třeba mlčet (Wittgenstein). A poslouchat. Kvůli tomuhle je na světě hudba a já jsem blažená, že jsem byla u toho. Výsostný zážitek. A konec dobrý, všechno dobré.

Judith - 17.07.2023 00:00:23 #

Druhý den festivalu, napíšu to nadvakrát. Collage Hezká hodinka na úvod, začali hned mou nejoblíbenější skladbou z nové desky, tou druhou, hráli i třetí a poslední, prostě kratší kousky. Stejně tak tři polsky zpívané skladby z debutu a dvě nebo tři z alba Moonshine. Musím říct, že ze starších skladeb naživo dost trčeli Marillion - nemám moc ráda řeči o klonech, ale tady se to opravdu nabízí. Hezké, barevné, cituplné, odehráno vcelku věrně jako na deskách. Všichni se teprve rozehřívali, přijetí bylo docela vlažné, já jsem spokojená. Za touhle kapelou bych jela i samostatně a vidět je na domácí půdě bylo fajn. Steve Hillage Band Tohle bylo něco. Měli projekci i světelnou show, navíc projekce nebyly jenom roztočené kolečka, ale hotový film, velmi barevný a dost rychlý. Na pódiu bylo sedm lidí, hráli většinou všichni naráz a bylo to hodně nahlas, zkrátka frontální útok na smysly. Začali s Too Much a skončili s Hurdy Gurdy Man (pak byl ještě přídavek). Mezi tím se odehrál vesmírný trip, chvílemi víc elektronický a chvílemi víc kytarový. Hodina a čtvrt byla zároveň příliš málo i too much. Podobně jako u Hacketta jsem to vnímala hlavně jako harmonizační sezení, ale v úplně jiných obrátkách. Mám dojem. že jsem na konci něco zásadního pochopila, ale vůbec nevím co a nevěděla jsem to ani v tu chvíli, jen jsem se tlemila a říkala si jasně, vždyť je to úplně evidentní... Nebo prostě jen mozek kapituloval vlivem smyslového přehlcení. Po extázi pochopitelně následoval jistý propad, tyhle vrcholy umí nervově vyčerpat, ale dala bych si to klidně znovu. Hodně velké wow, zároveň mě trochu mrzí, že jdou takhle vnějškově efektní cestou, ta hudba je skvělá sama o sobě a myslím, že si svým způsobem ubližují, hodně lidí během jejich setu odešlo. Já jsem se soustředila na maximální mentální oproštění od čehokoli, protože kdyby se tenhle náklad uvnitř s něčím srazil, dost by to bouchlo.

Judith - 16.07.2023 13:53:20 #

Je to v té velké hale, co vypadá jako talíř. Horní prstenec se vůbec neprodával (hala má kapacitu přes deset tisíc pro sport) a polovinu kruhu zabírá jeviště. Směrem do stran to v ochozu řídne, plocha se židlemi je plná. Nevím, tři tisíce lidí? Přes dva určitě. Podle pořadatelů jsou tu diváci ze 35 zemí včetně Brazílie, JAR nebo Nového Zélandu. Vyprodáno není, na sociálních sítích to ke konci dost tlačili, že je čím dál těžší hvězdy přesvědčit, aby cestovaly (no nevím, Hackett přijel už v pátek a setkal se s Hillagem, který hraje dokonce až dneska - podle mě je to vzácný večírek pro tyhle bardy, tolik legend pohromadě) a že je musíme přesvědčit čísly. Naznačovali, že příští rok by nemusel být takhle silný. Jsou tu hlavně zasloužilé kapely, tenhle víkend probíhá i Loreley, kde jdou víc po objevech, přijde mi.

Pegas - 16.07.2023 12:38:19 #

Judith: To je přímo v té velké hale postavené vzůru nohama, nebo v nějakém vedlejším prostoru? Vím, že v polsku chodí na podobné koncerty mnohem víc lidí než u nás, ale i tak se mi to zdá obrovské na tuto akci. U nás bych to tipoval na menší prostor a další ročník zrušen pro malou návštěvnost :-) Ale ani nevím, proč jsem si myslel, že to je venkovní festival.

Judith - 16.07.2023 10:14:07 #

Pročítám profil SBB a docela jsem tu charakteristiku trefila, nějaký vesmír tam byl taky, jinak slovanské blues, to je asi nejvýstižnější. Hráli ve třech, Skrzek kromě kláves i na basu, všichni působili velmi zasloužile, asi to byl reunion nějaké legendární sestavy. Měli na pódiu dvoje bicí a kytarista chvíli i bubnoval, že sóla se stalo bicí duo a pak se k nim přidaly klávesy. Skrzek zmiňoval, že hraje pro svou ženu tam nahoru, bylo to opravdu procítěné. A místy dost divoké, hlavně když si střihač obrazu začal hrát s divokým střídáním záběrů z různých úhlů, do toho světla... Dost se vyřádili. Zaujalo mě, že zvukařský pultík tvořilo souostroví snad deseti lidí, každý tam asi měl celou dobu svoje lidi. Výměny scény rychlé a plynulé, bicí měli vždycky předchystané na platformě a jen je přivezli. Spodek nabízí opravdu velkorysý prostor a byl tam příjemný chládek, zato přejít ve vrcholícím odpoledni tu betonovou pláň venku bylo hrozné, nechtěla bych tenhle víkend být na festivalu pod širým nebem. Musím též vyzdvihnout bohaté zázemí, pokud jde o občerstvení, plno stánků nejen se zbožím jednotlivých kapel plus festivalovými předměty, ale i několik prodejců CD a dokonce vinyl bazar. Rozpis autogramiád, prostě hudební svátek se vším všudy. Trička nevídané, hodně Hackett a Genesis, King Crimson tour 2016, to muselo nechat velký dojem, Marillion, Pendragon, Satellite, Michal Lapaj a tak dále.  S ubytováním se akce prodraží, ale samotný lístek vyšel na dva a půl tisíce a pokud člověka zajímá víc jmen v programu, určitě festival stojí za to. A výborné kafe, to je vždycky plus. Musím odpoledne vyrazit dřív a prohrabat tam cédéčka, přece ty zloté nepovezu zpátky.

Judith - 16.07.2023 02:12:40 #

Dojmy z prvního dne - Summer Fog Fest, Katowice Předně děkuji níže za tip s víčkem, vzpomněla jsem si a pasovalo :D Stihla jsem posledních deset minut O.R.k a potvrdila si, proč mi nesedí, jsou nějak moc urputní, nevěřím jim to prostě. IQ Hodinový set, průřez tvorbou, snad každá skladba z jiného alba. Jako jediní měli vizuální projekci, u ostatních na obrazovkách běžely záběry hraní, bylo tam snad šest kameramanů. Potěšilo mě, že zněli opravdu svěže, na albech rok vydání většinou cítím, tohle bylo nadčasové a moc hezké. Skladby si nepamatuju, zas tolik je naposlouchané nemám, začali hravě étericky a postupně to houstlo, závěr byl epický. SBB Tohle bylo něco. Neznám je skoro vůbec, pustila jsem si před pár týdny jednu desku a tím to skončilo. Hodně mě překvapili. Progresivní teskné písně, slovanské baladické blues říznuté psychedelií - hodně to natahovali, asi i improvizovali, přetáhli o dvacet minut. Vedle už stálo deset bedňáků, ukazovali jim T, ale to by je někdo musel vnímat. Publikum na ně bylo žhavé a přáli jim i zvukaři, takhle nahlas nikdo jiný nebyl, místy to až bolelo (moog jako mučící nástroj, originální nápad). Hodně slastných momentů, ti tu muziku prostě cítí, spousta lidí sebou pěkně šila. Paráda, ale strhli na sebe pozornost až moc. Steve Hackett Zase úplně jiná energie, začal instrumentálně a bylo to jako sledovat klubání nějakého vzácného motýla, jak si rovná křídla a protahuje tykadla. Měl velmi propracovanou světelnou show a za sebou tmu, nevyužili středovou obrazovku a atmosféře to pomohlo. No a pak dali komplet Foxtrot, i jsem uronila. Mám pořád pocit jistého neskutečna, tohle ještě potřebuje dozrát. I sólo na baskytaru bylo, i na bicí (to měli i SBB), i Firth of Fifth přídavek... Zvláštní vědět, že nic takového už v životě neuvidím. Kytara v závěru Supper's Ready, nadzemské. Na zpěváka jsem si musela trochu zvykat, ale šlo to. Úžasná celková energie, jemná a velmi působivá, harmonizující - jsem míň unavená než na začátku jejich setu, tam jsem chvíli měla krizi.

loutkář Cvak - 23.06.2023 17:25:28 #

Ale se samotným víčkem tě tam pustí, stačí si dokoupit tu lahev s vodou :-) (jen na to tedy předem myslet!)

« další předchozí »