Diskuze

« další předchozí »

Judith - 13.05.2023 20:35:50 #

Hudebníci mluví o Franku Zappovi >> odkaz Chad Wackerman: "Zavolal jsem Frankovi a říkám, slyšel jsem, že děláte konkurz na bubeníka. - Jo, už tři týdny, a slíbil jsem kapele, že během tří dnů končíme, mají dost. - Chtěl bych přijet a zahrát. - Čteš partituru? - Ano, čtu. - A jsi v tom dobrý, nebo skvělý? - No, mám zkušenost se symfonickou hudbou, nahrávám alba, hrál jsem v big bandu... - Fajn, můžeš tu být během hodiny? - Frank si vzal kytaru a začal hrát, jen on a baskytara. Naskočila mi husí kůže. Měl jsem stejný pocit, jako když jsem v deseti letech poprvé viděl naživo Hendrixe. Život je skvělý, řekl jsem si, hraju se Zappou! Na konci dne mi povídá: Myslím, že máš potenciál, ale čekají nás ještě dva dny a někteří lidi sem jedou na vlastní náklady z New Yorku nebo z Evropy. Chci, abys tu zůstal, a když bude někdo dobrý, zahraješ okamžitě to, co on, jenom líp. - Takže jsem měl třídenní konkurz." Ruth Underwood: "Všichni jsme při vystoupení na Frankovi viseli očima, od začátku do konce. Museli jsme! Nikdy nikdo nevěděl, co bude následovat. Uprostřed něčeho, co bylo známé a nazkoušené, mohl udělat gesto nebo obličej, prohodit cosi do mikrofonu, nebo prostě jen začít hrát něco jiného, a celý koncert nabral úplně odlišný směr. Nejdřív jsem myslela, že s ním budu jen nahrávat, neuměla jsem si představit, že budeme vystupovat. Neměli jsme na to ani technologii. Sedl si ke mně a říká, jestlipak víš, že bys mohla nechat svoji marimbu předělat, přidat do ní elektriku, aby se dala zapojit do aparatury? To nemyslíš vážně, povídám, mám ji od šestnácti, je to můj jediný nástroj. Ale on byl chytrý. - Nechám upravit svůj vibrafon, a ty marimbu, platí? - A tak jsme to udělali, takže jsme byli schopní vystupovat s těmito nástroji, což bylo výjimečné. Nikdy nezapomenu na den, kdy jsme to všechno poprvé zapojili. Nejsem moc technický typ, vlastně dodneška nechápu, jak to funguje, ale na to on měl velice šikovné lidi. Tak jo, pojď na to, povídá. Udělala jsem jeden malý úder a bylo to ohlušující. Frank byl bez sebe nadšením, jako by říkal: Teď můžu řídit svět, vládnu všem perkusím. On byl perkusionista. Víckrát jsem ho viděla šťastného, ale tomuhle dni se nic nevyrovnalo. Tvářil se jako Frankenstein, který právě vdechl život monstru. Přesně to se vlastně stalo." George Duke: "Frank byl velice upřímný. Prostě si mě posadil a říká: Jsi hrozně zatuhlý. Potřebuješ otevřít mysl jiným formám hudby, jiným stylům. Mimo scénu jsi docela vtipný chlapík, tak něco z toho dej i do svého hraní, ať je přístupnější. Takové věci lidem říkal: Měl bys pro sebe něco udělat. Měl bys hrát na syntezátor. Měl bys začít zpívat. Prostě vám to oznámil. A byla to nejlepší věc, která mě v životě potkala - že Frank rozboural ty směšné bariéry, které jsem v sobě po hudební stránce měl. Hráli jsme jednu show za druhou. Skoro mi to připadá, jako by věděl, že nemá až tolik času, a měl hodně co říct." Jim Sherwood: "Jednoho dne kapelu rozpustil. Prostě začal být unavený, už ho to nebavilo. Svolal si nás a povídá: Běžte hrát jinam. Nasajte nové nápady. Za čas spolu možná zase něco uděláme s tím, co přinesete. Nikdy se to nestalo. Každý z nás byl dobrý v tom, co dělal, ale asi jsme v sobě neměli to, co si on představoval." Adrian Belew: "Sledoval jsem Frankův přístup k životu a hudbě celý rok, tři měsíce jsem u něj prakticky bydlel. Nikdy neposlouchal hudbu, on ji vždycky tvořil. A já si řekl, že to je docela dobrý přístup. Když posloucháte cizí věci, nějak se vám dostanou pod kůži a ovlivní vaši tvorbu. To on nikdy nedovolil." Dweezil Zappa: "Lidi v jeho tvorbě vidí jen to, co chtějí vidět. Myslím, že je hodně nepochopený. On byl klasický skladatel, jenom se náhodou stalo, že jeho orchestr byla rocková kapela. Jeho hudba je velké plátno. Proto se snažím zdůrazňovat tyto aspekty, ne tu zábavu, kterou všichni čekají." Frank Zappa: "Vždycky jsem si vybíral mimořádné osobnosti. Připadalo mi to nejlepší - aby v kompozici byl už navždycky otisk lidí, kteří ji hráli poprvé."

Judith - 12.05.2023 01:00:59 #

"Jak jde čas, zjišťuju, jak jedinečný styl je rock a jak delikátní zacházení vyžaduje. Musíte být opravdu pozorní, aby se vám nezvrhnul v pop, prog nebo něco takového." Joe Satriani

Judith - 10.05.2023 11:49:38 #

To má Lars pravdu. Pamatuju si, jak jsem si fakt dlouho myslela, že v nějakém momentu nebo věku prostě budu vědět, o co tady běží, tak nějak celkově. Pak jsem si to přestala myslet. Možná to je to zmoudření :D

stargazer - 10.05.2023 04:30:58 #

"Jsou o naší zranitelnosti a o tom, kdo jsme. Neustále se na to snažíme přijít. Pokud si jako mladý myslíte, že v určitém okamžiku budete moudřejší, že objevíte kód života, v mém případě se to rozhodně nestane. S prřibývajícím věkem ale lze najít odpovědi na některé otázky".....Lars Ulrich o albu 72 Seasons

stargazer - 09.05.2023 05:20:15 #

"Genesis nebyli nikdy trendy. Jsou dokladem, že i v rocku vyhrává racionální přístup. V DNA téhle skupiny je něco, co pořád fungovalo, ačkoliv byl každý někde jinde".....Kate Mossman, editor pro New Skatesman

Judith - 08.05.2023 18:01:02 #

"Byl jsem u kámoše a seděl tam další týpek, Gary Cherone. Přišla řeč na to, jaké je naše oblíbené album. Já a Gary jsme oba řekli ve stejné vteřině: Queen II. Začali jsme si povídat o muzice a všem možném a vtom kámoš říká: Hej, chlapi, měli byste jít, jsou čtyři ráno. Druhý den mi Gary volá a povídá: Chci, aby ses přidal k mojí kapele. Vždyť jsi mě ještě ani neslyšel hrát, říkám mu, a navíc já už kapelu mám. Popřál mi hodně štestí. Na nejbližší zkoušce jsem se před svoji kapelu postavil a ani nevím jak, vylítlo ze mě: Končím. Sám jsem byl překvapený, co to říkám. Hráli jsme před plnými kluby, byli jsme uprostřed nahrávání alba. Prostě musím jít, povídám. O půl hodiny později jsem došel za Garym, ten zrovna balil nějakou babu jako obvykle. Tak kdy je zítra zkouška? ptám se. Střih, konec scény. Takhle rychle a bizarně jsme se dali dohromady." Nuno Bettencourt, Extreme

Judith - 07.05.2023 22:34:29 #

"Někdo mi řekl, že když slyší každé naše album, připadá mu, že žijeme ve své vlastní bublině. Existuje jediný důvod, proč svou hudbu vydat: tvoje sedmnáctileté já je celé natěšené a říká si páni, nemůžu se dočkat, až tohle ukážu bráchovi nebo kámošům. Pokud dokážete něco zahrát těmto dvěma lidem a být na to pyšní, pak to můžete předložit dvěma milionům lidí. Nikdy jsme nevydali desku z jiného důvodu, než že jsme se prostě nemohli dočkat, až se podělíme." Nuno Bettencourt

stargazer - 03.05.2023 04:41:31 #

"Stál jsem tam s kytarou a nevěděl, co stím vším dál. Vnímal jsem, jak cosi hraju, ale strašně jsem se trápil. Byl jsem z toho všeho unavený a nezvládal jsem s tím bojovat. Cítil jsem, že to musím udělat. A kdybych to neudělal, třeba by nikdy nenašli Phila Collinse"......Anthony Phillips, kytarista o svém odchodu ze skupiny Genesis

stargazer - 02.05.2023 05:11:05 #

"Dobrý příklad toho, co byste neměli dělat je vyjet na turné s novým albem, které ještě nevyšlo a celé to dvojalbum hrát naživo".....Mike Rutherford o The Lamb Lies Down on Broadway

Judith - 27.04.2023 22:33:25 #

(pokračování) Hrál jsi někdy v Budokanu? Zatím ne, takže tohle je pro mě vážně velká věc - jedna z těch, které člověk má na svém seznamu, co chce v životě zažít. V Japonsku jsem jednou hrál, ale je to dávno, s kapelou The Reubenus (Rubenous ? neznám...) - power pop skupina, byli jsme tam deset dní, viděl jsem pár japonských měst, což bylo super, ale hráli jsme jen v malých klubech, rozhodně ne ten level jako Mr. Big. Navíc teď projedeme celou jihovýchodní Asii a tyhle místa neznám vůbec, takže je to prostě splněný sen. A budete mít narváno - díval jsem se a pár večerů už je teď vyprodaných. Je to paráda, nemůžu se dočkat. Jako bubeník jsem dělal spoustu věcí, viděl jsem kus světa, nechápej mě špatně. Ale v tomhle bodě mé kariéry moci dělat takovouhle věc je prostě bomba. Kdo ovlivnil tvůj styl bubnování? Hodně velkých jmen. Když jsem vyrůstal, můj idol byl Phil Collins. Miloval jsem Genesis a vzal jsem si od něj hodně. Taky John Bonham, jsem velký fanda Led Zeppelin. Nebo Bill Bruford. Když jsem byl mladší, dělal jsem víc jazzových a fusion věcí. Tony Williams. Jsem velký fanda funku, soulu, RnB. Miluju motown, takže celý velký okruh stylů, ale když jsem byl kluk, byl to jednoznačně Phil Collins a potom hodně John Bonham. Co kanadská hudba? Je někdo kromě Mystery, koho máš rád? Určitě jsem měl období Rush, když jsem dospíval. Big Wreck, ti jsou skvělí. Co posloucháš teď? Hlavně Mr. Big, člověče. Ale snažím se držet krok s dobou přes moje děti - je jim něco přes dvacet, takže mají přehled. No a potom věci Big Big Train, s kterými mě taky čeká turné, takže to je spousta hudby, kterou si musím dostat do hlavy. Nemám moc kapacitu poslouchat něco dalšího.

« další předchozí »