Diskuze
| « další předchozí » |
| hejkal - 29.10.2023 11:10:39 #
|
| balu - presne tak! |
| balu - 29.10.2023 10:27:43 #
|
| ... je vlastně jedno, zda objevuji novou nebo starou hudbu. Nejdůležitější je ten osobní zážitek a emoce ! |
| hejkal - 29.10.2023 05:30:23 #
|
Inak, v závislosti od premisy, že každý individuálny postoj k umeniu (hudbe) je správny, platí, že stále vzniká dostatok dobrej hudby (pre niekoho), ako aj nevzniká (pre iného). A aby toho nebolo málo, ja súhlasím s prvým konštatovaním vo všeobecnej rovine a na individuálnej osobnej úrovni žijem to druhé. :) |
| hejkal - 29.10.2023 05:24:12 #
|
| Nekonečné doťahovanie o tri, dva, jedna... |
| Antony - 28.10.2023 13:40:17 #
|
| Apache To, co se na tebe valí, zmiňuješ jako zásadní poslechovou zkušenost pro to, abys hlásal, že dnes dobrá hudba neexistuje. To jsem si nevymyslel. Dále prohlašuješ, že jsi od 90. let zcela přestal sledovat novinky. To jsem si taky nevymyslel. Obojí indikuje pasivitu ve hledání nové současné hudby. A pokud tuto pasivitu obhajuješ tzv. vědeckým důkazem, že se dnes skutečně dělá horší hudba, je vidět, že se jedná o zaujatý postoj, dvě výjimky na tom nic nemění. Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. Vědecky nelze určit, která hudba je dobrá a která špatná. Taková metodika neexistuje. Osobní názor Paula Wilkinsona je jen osobní, zcela subjektivní, obecně nezávazný a nepřenosný názor. Nic víc. Také je otázka, co vlastně napsal, jestli nejde o dezinterpretaci. Nedoporučím ti deset dobrých nových věcí, to by bylo málo. Doporučím ti místo, kde se jich nacházejí desetitisíce. bandcamp.com A ted můžeš projevit proklamovanou aktivitu. |
| Antony - 28.10.2023 12:41:17 #
|
| Judith: Podepisuju. |
| Judith - 28.10.2023 12:22:05 #
|
| Apache, když na mě se valí i ty předešlé dekády... (Dlouhý příběh, mám ho vypsaný v profilu.) Díky tomu, že teď obzírám všechno najednou, vidím, že věci, které mě oslovují, vznikaly v různých dekádách, opravdu celkem rovnoměrně, a vznikají i dneska. Stejně tak digitální nákupy jsem přijala prostě za své jako rovnocennou možnost (částečně proto, že jsem se během covidu naučila platit kartou na internetu, tomu jsem dlouho odolávala). Kdybych měla souvislou historii nakupování CD, určitě bych byla vůči této formě rezervovanější a možná bych ji nepřijala vůbec, jako jsem přes opakované pokusy nikdy nepřijala e-knihy (u knížky ale taky forma dělá větší rozdíl, hudba se nakonec vždycky line ze stejných reproduktorů). Pokud jde o vkus a oblíbené styly, člověk vždycky bude mít nějaké svoje nejvlastnější doma a nezáleží na tom, v čem vyrostl - podle jednoho rčení domov není místo, odkud jsme vzešli, ale to, kam směřujeme. Když jsem se v dospívání začala rozhlížet, neomylně mě to přitáhlo na začátek sedmdesátek, a to jsem tu dobu vůbec nezažila a nikdo v okolí žádnou hudbu nekupoval, neposlouchal. Přesto jsem úplně jasně nejen věděla, že se mi tohle líbí (jakmile jsem se k tomu dostala - myslím třeba King Crimson, Yes, Pink Floyd), ale měla jsem u jednotlivých alb i extrémně silné pocity povědomosti, blízkosti, něčeho důvěrně známého. Takže myslím, že každého prostě srdce někam táhne a nemusí to být tím, že ustrnul ve vývoji. Na druhou stranu okamžitou a absolutní příchylnost jsem zažila i u alb, které vyšly třeba předloni, prostě to tam naráz všechno bylo. Akorát jsem po dotyčných albech musela trochu pátrat, rozhazovat sítě, zkoušet mezi podobnými trefami spoustu jiných věcí, z rádia to na mě opravdu nevyskočilo, i když třeba YouTube algoritmus mám vytrénovaný výborně a dost často mi radí dobře. Některé desky pochopitelně rostou postupně, člověk až po čase zjistí, že mu něco uvízlo, že má chuť se k tomu vracet - ale zase, kdybych si to poprvé prostě nepustila, na základě tipu, ale i úplně naslepo, náhodně, stát by se to prostě nemohlo. Úplně rozumím, když někdo má to svoje a je s tím spokojený, ale pokud v člověku hlodá hledač, což v tobě vypadá, že jo, není to marná mise ani dneska. I když první láska jako v patnácti už to prostě nebude, to je jasný :-) |
| Antony - 28.10.2023 11:20:12 #
|
| Jinak ještě dodám, že je třeba umět žít okamžikem. Tedy, teď poslouchám tohle a je jedno, že tisíce ostatních leží ladem. Naplno se snažím prožívat to, co zrovna je. Hlavně tu chvíli nepromarnit, protože je neopakovatelná. |
| Antony - 28.10.2023 11:17:56 #
|
| hejkal: Vyrůstal jsem v rodině, kde se v prostředí hudba prakticky nevyskytovala. Proto jsem pro svoji zálibu musel obětovat absolutně všechno. Naštěstí, knihy se četly hojně a to velice solidní literatura, takže tu druhou polovinu zájmů jsem měl nasycenou beze shánění. Četl jsem skoro pořád a dnes sne snažím také, co to jde. Beletrii již jen málo, o to více autobiografie, encyklopedie, naučné knihy, deníky, výtvarné katalogy, životopisy, atd.. Minimalizmus mi sedí, takový mám prostě vskus.. Ideálně white minimalism, ale je poněkud obtížný na údržbu.. :) Nahoď nějaký tip na brak, ať se přiučím. |
| Antony - 28.10.2023 11:10:58 #
|
| Vlastnit něco je OK, záleží na míře onoho vlastnění. Hledání míry všeho je úkol na celý život. Každý den je výzva. |
| « další předchozí » |