Diskuze

« další předchozí »

Judith - 08.11.2023 10:45:19 #

O Kazachstán už jsem zavadila, ale zatím jen letmo. Píšu si za uši. U Hrušky bych v téhle chvíli šla od novějších - Spatřil jsem svou tvář nebo Darmata. Ten se nerozmělňuje, spíš naopak.

Antony - 08.11.2023 10:35:41 #

Cesty k umění s dobrým výsledkem (relativní, já vím) jsou různorodé. Tak nějak tíhnu k lidem, co to mají vyvřelé zevnitř, ale ani systematičnost mi není cizí. Podstatný je pak celkový dojem. Musím tam být to nedefinovatelné a nenaučitelné TO. Urmat je ve svých dílech měl na zčátku (zmiňované Sedmikostelí, atd.), pak už ne. Mimochodem, v rámci své profese jsem měl možnost dostat se do několika Santiniho prostor, kde nacházel jeho hrdina nápisy. Nejsou tam.. :) Balabán mi není neznámý, kdysi jsem celkem dost četl literaturu vydavatelství Host, ale napamatuju se na nic.. Jméno Petr Hruška mi nic neříká. Sice mám několik desítek knih naší poezie, ale tento autor se mi vyhnul. Ale naskočil mi jiný Ostravák, a to beskydský básník a povídkář Jaroslav Žila. Velmi s životem rezonující dílo. Psal mimo jiné texty progrockové skupině KAZACHSTÁN. Zemřel náhle v roce 2017 ve věku 56 let.

Judith - 08.11.2023 09:54:09 #

Urban byl vždycky spíš typ poeta doctus - měl to naučené a "vymyšlené". Kdybych měla jmenovat přesně opačný tvůrčí typ a pro mě nejlepšího českého prozaika za hodně dlouho a na hodně dlouho, zmíním Jana Balabána. Vždycky spíš stranou, ale ten zářil zevnitř a velmi mocně. Pracoval jako technický překladatel ve Vítkovických železárnách (později na volné noze, přeložil třeba Lovecrafta, jak koukám), zemřel v roce 2010 ve 49 letech. Nechal po sobě pár útlých knížek povídek a novel, ve kterých se vlastně vůbec nic neděje, ale všechno TO tam je. V poezii je podobným zjevením Petr Hruška, též Ostravák (byli přátelé). Ten má básně o tašce piv nebo koutu pod dřezem v kuchyni a je to výsostná poezie. Věnuje se i psaní o literatuře, kdysi jsem s ním na fildě zažila pár seminářů. Pokaždé upadal do zvláštního transu, chodil po třídě a byl zjevně mimo, něco si pro sebe mumlal, ale měli jsme všichni uši na šťopkách, tam se prostě neco dělo. Nedávno jsem zažila jeho autorské čtení, jeho manželka ho doprovázela hudebně na jakýsi přerostlý xylofon, který prý vyhrabala někde na skládce. Líčil nám, jak to mají doma zařízené, asi ve stylu: "Marie," (nevím, jestli se jmenuje Marie, zapomněla jsem, ale dejme tomu) "potřebuješ ten špajz? Já bych si tam zařídil pracovnu." "Marie, potřebuješ ten kredenc? Já bych si tam dal knížky..."atd. :D

Antony - 07.11.2023 14:25:35 #

Kar měl velice schematický a rozvysvětlovaný závěr. Tím jsem s jeho dílem skončil. Některé rané povídky byly hororového typu, ale nezaujaly mne. Horor není můj žánr, je příliš naaranžovaný.

Judith - 07.11.2023 14:14:56 #

Myslím, že za horor se od Urbana někdy považují Mrtvý holky, nebo aspoň některé z povídek? Jedna kolegyně na doktorátu o tom psala (o hororu), ani nevím, jestli dizertaci dodělala. Urbana jsem měla ráda v raném období právě po Hastrmana, mezi ním a Sedmikostelím by to byla hodně těsná remíza, a samozřejmě debut je skvělý. Vyměnili jsme si kdysi pár mailů a jednou jsme si chvilu povídali, když měl v Brně autorské čtení. Sešup u něj vidím od Pamětí poslance parlamentu, psala jsem tehdy recenzi. Je na tom strašně vidět, jak měl v jedné ruce propisku a v druhé Gastona Bachelarda - ten psal o živlech v literatuře, linka země (Sedmikostelí), voda (Hastrman), oheň (Paměti) je evidentní a někde tady začala působit vypočítaně. Dál už jsem spoustu věcí jen prolistovala.

Antony - 07.11.2023 13:56:14 #

Urbana mám komplet do roku 2019, pak jsem jej přestal kupovat, strašně se rozmělnil.. Většina, kromě Sedmikostelí a Hastrmana je tak na dvě přečtení. Pozdější stačí jednou.

balu - 07.11.2023 13:19:30 #

Mám také  společné vydání Kroniky a Fahrenheita (z roku 1978) v jedné knize :))

Judith - 07.11.2023 12:52:29 #

Na zeleném papíře jsem četla Hastrmana od Miloše Urbana - tento spisovatel ti asi nebude úplně neznámý, hádám. Vydáním Bradburyho si opravdu nejsem jistá, upřesním, až knížky dorazí. Spíš bych stříhala ušima, kdybys mě varoval před nějakým zvrzaným překladem, ale to se nestalo, tak věřím, že čtení bude kvalitní.

Judith - 07.11.2023 11:45:33 #

Vydání nevím, paní měla jeden kus a už je má stažené z nabídky, ale minimálně jedno z toho byla lahvově zelená obálka - myslím, že to byla hodně slavná edice nebo vydavatel, v knihovně vídám téhle barvy celé metry. Jistá si ale nejsem, mrknu, až knížky dorazí. No paráda, že už máš první vydání doma! Musím říct, že jsi mě dobře nahlodal s antikvariátem, ke starším titulům sedí starší vydání určitě líp a celkově mají knížky nějak větší duši, když jsou očtené, předmilované (pre-loved se říká na mezinárodních fórech rozpoužívaným parfémům, hrozně se mi ten úhel pohledu líbí).

Judith - 07.11.2023 10:29:59 #

Apache, nakonec jsem zvolila nákup v antikvariátu (našla jsem online jeden, který vede paní s krásným jménem Vilma Kodytková) a tam měli jen dva nejznámější tituly, Marťanskou kroniku a 541 stupňů Fahrenheita. Do domácí knihovny jsem ještě přihodila sci-fi klasiku 2001: Vesmírná odysea. Tu osobně číst asi nebudu, ale film je výborný, stejně jako třeba Blade Runner.

« další předchozí »