tykeww - @ 19.09.2018 | #

Krásku a zvíře považuji za životní dílo Petra Nováka a stejně tak za jednu z nejlepších nahrávek, co tu v sedmdesátých letech vznikly. V mé (zatím ještě poněkud skromné) sbírce vinylů má čestné místo. Jednou u mě v mobilu kámoš (jinak také progresor) tuhle desku zahlédl a silně se podivil, že tam mám zrovna Nováka. Není divu, je jasné, že ho má většina lidí zafixovaného spíše jako jednoho z mnohých představitelů tehdejšího mainstreamu. Tahle deska ovšem musí dokázat snad všem, že Petr Novák nebyl jen jedním z mnohých.

Hudebně bych Krásku a zvíře označil nejspíše za hodně zajímavou a promyšlenou syntézu progu, popu (to není míněno nikterak pejorativně), fusion a zemitého hard rocku. Instrumentální výkony jsou znamenité a i posluchač zhýčkaný klasickým anglickým progem si zde často přijde opravdu na své. To vše je ještě skvělejší v kombinaci s koncepcí moderního pojetí tohoto starého příběhu. Texty se do křečí či klišé dostávají jen zcela výjimečně, což je u českých textů opravdu solidní výkon.

No a pak tu máme samotného Petra Nováka, zpěváka s příjemným hlasem a skvělým frázováním, kterému svědčí jemnější polohy stejně jako ty vyostřenější, kdy se do toho nebojí takříkajíc opravdu opřít. Věra Mazánková mu byla rovnocennou partnerkou, která desku posouvá ještě o pár stupňů výše. Nesmíme zapomenout ani na C&K Vocal, který se sice objevuje jen v několika skladbách, ovšem album by bez něj bylo o cosi nepopsatelného chudší. Zejména ve skladbě Proč nejdeš ven báječně pracuje s dynamikou a refrén je těžké dostat z hlavy.

Co říci závěrem? Snad jen že tuhle placku stavím v české progresivní tvorbě opravdu vysoko a málokdy ji "zvládnu" nedoposlouchat až do konce.

chimp.charlie @ 21.09.2018 17:07:13 | #
tykeww, díky! O dovolené včera ztahaný po celodenním bajkování jsem dumal, co s načatým (pod)večerem, bloumal po netu a kápl na tuhle Tvoji recku, která vyvolala obrovskou chuť si to zase jednou poslechnout. A kupodivu jsem to ještě měl v přehrávači, která s sebou vždycky tahám. Genialita téhle desky (jako ostatně všech věcí, které se povedou) spočívá v tom, že všechno do sebe dokonale zapadá - nic nechybí ani nevyčnívá, snad jen ty texty mi teď s odstupem přijdou místy trochu toporné. O Novákovi se prý mezi muzikanty říkalo, že "celej život bude chodit po špičkách" - a na tomhle albu myslím všem dokázal, jak moc se mýlí.

Jinak na vejčce jsem "Krásku" viděl dvakrát i naživo a byl to mazec - Slávka Jandy jsem si začal okamžitě vážit víc než jeho slovutnějšího bratra, na klávesy hrál myslím Láďa Klein.

Ještě jednou moc dík za připomenutí, potažmo pěkný večer s Kráskou :-)