George And Beatovens byla pražská bigbítová skupina šedesátých let, jejíž jméno je spojeno se zpěvákem a skladatelem Petrem Novákem. Původně vznikla jako odpověď na Beatles a zanikla odchodem členů skupiny na vojnu. Po Novákově působení ve Flamengu, kam se "natlačilo" hodně sólových zpěváků, dochází ke znovuobnovení skupiny, která však prošla ještě dalšími personálními a stylovými proměnami. V jejich řadách působil i kytarista Zdeněk Juračka, varhaník Miroslav Helcl a během finského turné jako kytarista a druhý zpěvák i Vladimír Mišík (!). Petr Novák byl velký bigbítový lyrik, který se dočkal značné popularity. V r. 1967 jeho skladba Klaunova zpověď zabodovala na Bratislavské lyře a před prvním albem se úspěšně prosadil s řadou singlů. Skupina George And Beatovens (zejména ovšem Petr Novák) se angažovala za dubčekovské éry a po tragickém upálení Jana Palacha Novák veřejně prohlásil, že si této oběti na rozdíl od Gustáva Husáka váží a tím bylo rozhodnuto. Tajným příkazem StB byly rušeny plánované koncerty předtím populární skupiny, což vyvrcholilo jejím nedobrovolnm rozpadem na začátku r. 1972... Prezentovali především melodický vícehlasý bigbít, v němž se střídaly balady a údernější skladby...
Návrat Petra Nováka do obecného povědomí sedmdesátých let byl dost komplikovaný a byl příkladem člověka, který doplatil do jisté míry na svoji lidskou slušnost, poctivost, ale i naivitu. Poslední album Ve jménu lásky vyšlo v r. 1971 a na začátku roku 1972 se jeho skupina George And Beatovens rozpadla. Na tichý a záludný příkaz komunistické moci Petrovi Novákovi a kapele byla odepřena možnost uplatnění a koncertování a skupina bez pravidelného vystupování se musela rozejít. Kapela pod stejným názvem doplněná Pavlem Sedláčkem odjela do Rakouska na zahraniční angažmá do nočních podniků a nějakou dobu hudebníci našli trvalejší zaměstnání…
Petr Novák se ocitl na počátku sociální nejistoty v socialistickém státě. Nějakou dobu žil z honorářů a potom začala být situace kritická. Na nějaký čas přijal nabídku Jiřího Suchého do divadla Semafor, ale po jedné sezoně odchází. Pokoušel se založit skupinu společně se sestrami Dostálovými, což byl hodně bezradný pokus téměř až kavárenského typu. Pár písní které natočil ve studiu působily víceméně rozpačitě a také s jejich vydáváním Supraphon nápadně otálel. Jezdil tedy sám s kytarou v jakýchsi minirecitálech po klubech a byl součástí diskotékového programu. Hodně lidí ho v té době už odepsalo a jeho budoucnost byla velmi nejistá.
Před Vánoci 1974 havaroval na silnici u Havlíčkova Brodu a málem přišel o nohu. Po delší rekonvalescenci začal opět pracovat a v létě 1974 se mu podařilo sestavit rockovou skupinu, se kterou začal zvolna koncertovat po menších sálech.
Novákovi nebyl povolen název skupiny George And Beatovens a tak skupina nesla název podle svého kapelníka: Skupina Bohuslava Jandy (mladšího bratra Petra Jandy z Olympiku, ale také bývalého člena velmi zajímavé rockové skupiny Perpetuum Mobile). Sestava kapely byla následující, ale ještě ne úplně definitivní.
Petr Novák: sólový zpěv, akustická kytara, Bohuslav Janda: elektrická kytara, akustická kytara, Petr Formánek (dřívější člen Neckářových Bacilů): varhany, elektrické piano, klavír, Josef Kolín: flétna, saxofon, Oldřich Wajsar (ze zajímavé skupiny Abraam): baskytara a Jaromír Helešic (jazzový univerzální hráč): bicí nástroje.
Na podzim r. 1974 už v pozměněné sestavě, doplněna o zpěvačku šansonového typu, která byla finalistkou soutěžní přehlídky Intertalent, ve spolupráci se známým textařem Zdeňkem Rytířem šla skupina do nahrávacího studia, kde se začaly rodit první skladby pro připravované album….
PETR GRATIAS... (celý článek)
