Petr Novák & George and Beatovens - Zpověď (1985)

Podobně jako Kráska a Zvíře následoval další koncepční projekt, tentokrát s textařem Pavlem Vrbou. Tématické zaměření této desky bylo na obyčejné lidské osudy, starosti a vůbec zpovědi jako takové, vyvzpovídání se posluchačům a nahlédnutí do jsvé třinácté komnaty, jednoduše námět na šansonovou desku, žánru, ve kterém se Novák i Vrba pohybovali většinu své kariéry.
S nápadem vytvořit šansonovou desku přišel Pavel Vrba v době, kdy Petrův dlouholetý "přeschodbový"
spolupracovník Ivo Plicka byl již nějakou tu dobu v emigraci, a vznikla tak podobně jak autorská, tak přátelská dvojice, jež má svou silnou stránku tvorby, neboť jednotlivé věci vznikaly i nadále přímo "na tělo."
Myslím si, že toto album je výstižnou charakteristikou výjmečné osobnosti Petra Nováka, které po dlouhém úsilí Pavel Vrba prosadil, protože mu hodně záleželo na jeho tvorbě a chtěl ho veřejnosti ukázat i v jiném světle, než jsou dodnes málem rádiem ohrané hity typu Povídej.

PROLOG - temné zvučení syntetizérů otvírá Vrbovu miniesej ve slavném podání Rudolfa Hrušínského, která nás seznamuje s celým děním desky a zároveň nás ponoří do tajemné, téměř čtyřminutové meditace.

A CO TVŮJ OBRAZ akustická kytara naváže plynulé hudební spojení a zavede nás do děje slavného románu Oscara Wildeho Obraz Doriana Graye, prostřednictvím pro mne doposud nepoznané polohy Novákova zpočátku poněkud zahořklého hlasu.

HROZNÉ DÍTĚ zvoněním kláves se rozprostírá další skladba s tématikou odlišnosti jedince od okolního davu.

MÍT TISÍC ŽIVOTŮ Výraznější rytmika na druhou dobu a zpěvná melodie se linou ve třetí skladbě, obsahově o lidské i zpěvákově nežištnosti, ale i o litování vlastních chyb.

SVÍTÍŠ podobné tempo jako u předchozí skladby, do tématu se mataforicky tentokrát dostává hledání ztraceného světla naděje, lásky.

OSAMĚLOST DLOUHÝCH NEDĚLÍ poněkud rzvláčnější skladba na závěr první strany desky. Téma dlouhého času osamění, pocit odříznutí od ostatních. Typická
lyrická balada, jaká k Novákovi sedí.

A CO DÁL ráznější skladba otvírá druhou stranu desky, tentokrát s mnohem naléhvější hlasovou polohu
hlasu. Dobře spracované téma rozvodu, včetně prostřední části skladby s mologem zavěšeného telefonu.

POZNÁNÍ další šansonová skladba o sebepoznávání, psychologická úvaha nad životem, která se neobejde bez Shakespearovského drama. Zajímavé propojení
rockové údernosti a akustické kytary nazávěr.

STAREJ OBLIČEJ ZA KYTKAMA navazuje další úvahová skladba o životě, tentokrát o jeho sklonku a jeho prožití. Pomalejší a rozvážnější kompozice, probarvena čitelným aranžmá.

VÍM, ŽE NEVÍM NIC Jak jinak uzavřít celou Zpoveď, než okřídleným Sokratovým citátem, jedním ze základních kamenů dějin filozofie.Filozofie, kolem níž se linul celý děj i tohoto alba. Celá skladba je vlastně rozvážným epilogem s táhlou melodií...

Co říci na závěr mé první recenze: U Petra Nováka považuji tuto desku za jednu z nejsinějších, mám pro ni určitou slabost. Vynikající je plynulé hudební propojení jedntotlivých skladeb, ostatně jako u všech koncepčních tématických projektů. Proto
subjektivně uděluji plný počet hvězdiček, zkušenější se snad ozvou s odbornější kritikou.
reagovat

Borek @ 09.07.2012 10:17:27
Jistě nebude od věci uveřejnit Vrbovu poznámku ke vzniku tohoto alba, kterou sepsal v březnu 2003 u příležitosti jeho vydání na CD. Je výstižnou charakteristikou doby, v níž dílo vznikalo:
"Kolem roku 1984 nebylo v kraji zrovna veselo. Dny se podobaly jako vejce vejci, tuba času zvolna vymačkávala svou hmotu bez chuti a bez zápachu a systém dával najevo téměř vším, že nemá důvod tady nebýt "na věčné časy". Novák, já a další kolemjdoucí hospodami se stejnou "krevní skupinou", jsme se bránili tomuto molochu štíty lahví a meči panáků, abychom se náhodou nezbláznili. Byli jsme docela mladí a mládí mívá sny, i když k tomu chybí sebemenší rozumný důvod. Měli jsme dokonce plány, a co je na tom ještě směšnější, realizovali jsme je. Myslím si, že neexistuje žádný čas, který by byl pro něco dobrého vhodný. V nejlepším případě nevadí a je lhostejný. Ale údobí osmdesátých let bylo modelem toho, že všechno, co za něco stojí, vzniklo navzdory všemu. Měli jsme s Petrem Novákem společnou potřebu zachytit atmosféru naší "nečinnosti a nemyšlení". Tak asi vzniklo album Zpověď. Pokud si pamatuji, šlo nám to dost rychle, až se chvílemi zdálo, že to musí být náhoda, když jsme tu desítku písniček vydýchali bez jakékoliv křeče. Porod byl sice bezbolestný, ale realizace ne. Že bychom byli oblíbeni establishmentem, o tom nemohlo být ani řeči, a když jsme dostali ještě k tomu "kolosálně blbý" nápad, že napíšu na desku prolog - mini esej, kterou přednese herec Rudolf Hrušínský senior, naděje na vydání se zmenšila na minimum. Nakonec po mnohých dohadech album vyšlo, ale zcela bez reklamy a v nákladu "modrého Mauritia", čili minimálním. V rozhlase desku nikdo "nepustil ani na zem", natož do vysílání. České barokní normalizační lokajství slavilo opět triumf. Přesto byl náklad v cuku letu rozebrán a nahrávky se šířily systémem "bytových koncertů". V takových podmínkách může mít masový dosah anekdota, ale nikdy ne gramofonová deska nebo kniha. Zpověď šla bez vlastní viny do ztracena. Proto jsem byl šťastný, když jsem se dozvěděl, že se v Sony Music/Bonton rozhodli udělat po osmnácti letech reedici na kompaktu.
Držel jsem v ruce původní "bílé" album a zdálo se mi, že i jeho obal zrůžověl radostí. Písničky jsem si samozřejmě pro osvěžení poslechl znovu a potěšilo mne, že stále na nich "něco" je. (Když nás nikdo nepochválí, musíme tak učinit sami.) Ukazuje se, že je-li něco napsáno bez kalkulace a autoři se "neubrání talentu", artefakt lze zasadit kamkoliv v čase, protože lidi a natož jejich filozofie se zas tolik nemění. Jsem jediný z protagonistů (pominu-li výborně hrající kapelu G&B) Zpovědi, který zatím ještě neodešel do "uměleckého azylového domu". Petr Novák a Rudolf Hrušínský tam už jsou a snad cítí i tam jakýsi pocit zadostiučinění.
Poslechněte si pozorně Prolog a až zazní: "Tak tedy zpověď...", poddejte se muzice a slovům a promítněte se do nich. Věřím, že neodejdete lhostejní..."

Bohužel, již bezmála rok neplatí Vrbova slova o "uměleckém azylovém domě". A bohužel podruhé, normalizační lokajství vystřídaly zákony trhu, které se k tomuto dílu nezachovaly o nic lépe. Dlouhých čtrnáct let porevolučního čekání na reedici alba hovoří za vše...

PS: Kdokoli si nechá rádiem ohrát nějaký song, bez výjimky se tak stane chybou dotyčného posluchače, nikoli předmětné skladby.

PaloM @ 09.07.2012 16:28:19
Zpověď a Memento som v živote nepočul. Z nejakých dôvodov či predsudkov som si myslel, že sú slabé. Skúsim napraviť. Petrove staré hity sú pre mňa taká hodnota ako piesne Beatles, možno i viac, lebo je v nich viac citu. Neviem si predstaviť, žeby sa opočúvali. Nezabudem na Petra, ako mi po dojímavom koncerte zhruba r. 1980 podpisoval plagát. Pôsobil veľmi skromným dojmom.

Brejlovec @ 09.07.2012 16:31:41
Nejspíš jsem to špatně sestilizoval nebo nedopsal, měl jsem na mysli, že veřejnoprávní média se staví k těmto věcem
zády (Zpověď a.j.), a nechají dopustit, aby z pár byť jednoduchých,
ale silných balad (Náhrobní kámen a.j.) se za chvíli stalo klišé, což, jak doufám, se snad nikdy nestane.
Zkrátka jsem chtěl podotknout na to, že tehdy posluchači byli a dnes rovněž jsou do určité míry ochuzeni
(pochopitelně dnes z jiných důvodů než dříve)

PaloM @ 09.07.2012 16:41:11
Brejlovec: najlepšie je média ignorovať, aspoň si nepokazíš vkus.

Mohyla @ 09.07.2012 17:04:12
Palom, Brejlovec, Borek. Petrove albumy sú v pohode, aj keď podľa mňa bol silnejší v singloch, ako vo väčších hudobných plochách, tam /na singloch/nebol taký tlak okolia na jeho tvorbu./neposlušná skupina, ambície jednotlivých členov, rozháranosť atď./. K tým obohraným pesničkám. Samotné piesne za to nemôžu, že ich často hrajú. Odporúčam do pozornosti Borkovo P.S. v reakcii na recenziu, pod ktoré sa s plnou vážnosťou podpisujem:
PS: Kdokoli si nechá rádiem ohrát nějaký song, bez výjimky se tak stane chybou dotyčného posluchače, nikoli předmětné skladby.

hejkal @ 09.07.2012 17:06:03
PaloM - aj internet je médium a nezdá sa mi, že by si ho ignoroval. :)

PaloM @ 09.07.2012 17:40:44
hejkal - vytrhnuté z kontextu, slovná hračka - kto chcel, porozumel :-)

Brejlovec @ 09.07.2012 20:40:08
Málem bych zapoměl - chtěl jsem poděkovat Borkovi za zveřejnění citace Vrbovy eseje, tam je to, myslím, řečeno nejvýstižněji.