Opeth - Heritage (2011)
Reakce na recenzi:

Progboard zasahuje horečka s názvem "nový Opeth", mluví se tu o nich často, ona skladba skutečně stojí za pozornost, aspoň mě se teda líbí, hranice se nejspíš opět budou posouvat o kousek dál a v mé kuchyňce jako kulisa zrovinka dohrála deska Heritage.
Prezentace Opeth na tomto albu je kouzelná, opojná a velice sofistikovaná. Dost těžko se popisuje a dobře si vzpomínám, že mě dalo celkem zabrat se jí prokousat. Častý meditační charakter, nesoucí se v experimentální rovině po celou hrací dobu odkazuje k inspiraci sedmdesátými léty a nejspíš proto mě také tolik oslovuje. Sálá z ní klid, usmíření a obrovská emoční síla. A také smutek, který hned v první písni propuká naplno. Líbí se mě ale i rytmičtější rychlejší části skladeb, nebo celky jako čtvrtá Slither, silně experimentální části Nepenthe, sólovou flétnou doprovázená Famine, nebo totální odvaz The Lines in My Hand i Folklore. Takhle intenzivní a náročná muzika se přetěžko nahrazuje slovy a její pochopení dává zabrat, album poslouchám celkem často a někdy úplně cítím jak mnou tato hudba dokáže prostoupit. Zvuk je čisťounký jako lesní pramínek, prostě dokonalý a při vzpomínce na bicmena Martina Lopeze, to byl borec a hudbu Opeth svými výkony posunul do umělecké kategorie, Martin Axenrot tu ale září hodně sebejistě, s přehledem a doslova si se skladbami pohrává. Tak v září nashledanou Opeth.
Voytus @ 03.08.2016 13:23:45 | #
Když nabral Åkerfeldt Axe a Åkesona, tak jsem se, vzhledem k vizáži obou pánů, nejprve lekl, že chystá nějaký ultra brutální death metal, ale naštěstí, jak zdání klame, tak pánové jsou hráčsky natolik flexibilní, že teď už může Åkerfeldt napsat úplně cokoli.
A souhlas, tohle album je fakt těžký. Ne ani tak kompozičně (i když tu samozřejmě jsou vypečené kousky), ale hlavně po té náladotvorné stránce. Vyžaduje klid a soustředění. Místy se zdá, že se tu ani nic neděje, když tu najednou spoza rohu nečekaně vyskočí klávesová disonance (Nepenthe), nebo rozjímavé vybrnkávání (Häxprocess). Lines in my hand je asi nejsilnější song. Jo a všechny klobouky dolů před rytmikou, Axe s Mendezem jsou jak z jiný planety.