Reakce na recenzi:

horyna - @ 04.09.2016

King´s X ve své vrcholné formě? V první půli alba tedy rozhodně, po zbytek desky těsně nad průměrem, možná trošku svéhlavý výrok, ale poslech alba mne k němu jasně vede. Po svých dvou experimentálních kouscích, z nichž především Manic Moonlight se mi kdysi docela líbil a za nový, neokoukaný inovátorský přístup, je potřeba kapele přiznat plusové body, se trojice vrací k více písničkové formě s důrazem na atmosféru, hutnost a vlastní feeling.

Že se jim to daří dobře hned od začátku slyšíme v úvodní, drsnou kytarou odstíněné Alone, i v následující, sytými basovými akordy uvozující druhou Stay. V Hurricane mne upoutává nejen Gaskilova bicí figura, ale i beztarostná akustická rytmika a kreativně vystavěný refrén. Fly- patří ke skvostům desky, svým nasazením i "rozmazaným" Taborovým refrénem. I následující Tyho skladba If- se velmi povedla, akustiky poletují kolem nás, nálada je uvolněná a z písně srší dokonalá souhra. Šestka Bebop- prostě nemá chybu, kytara rifuje o stošest, Doug zaječí a tempo se rozseká na malé kousíčky, následný zpěvný chorus s kapkou té srandy stojí za to. Baladická Honesty- pořád udržuje naši pozornost, čistým zvukem španěl i Taborovým oduševnělým přednesem. Po průměrné Open My Eyes se ani Freedom až tolik nevyvedla, i když změna nálady zkouší ukázat její půvab. Následující Get Away- mám rád, perkuse ve společnosti rumba koulí propašují do písně zvláštní, snovou vůni. Sooner or Later- je zatraceně zatěžkaná a jakoby nás chtěla uhoupat či potopit svými rozvláčnými rytmy. Mudd- se odvíjí v podobných intencích, také nespěchá, zrovna tak Goldilox (Reprise).

Vyměnit na konci alba jednu dvě depkárny za solidně rockující, či akustikami ovoněné kousky, bylo by zas pro jednou vymalováno, takto je to (jen) na 4*