northman - @ 24.09.2018 | #

Na téhle desce je sestřih vystoupení z Londýna a Nottinghamu z jara 1986. Hlavní obsah koncertu jsou písně z desek Greed a Holy Money. Spousta lidí opovrhuje hudbou z osmdesátých let, posměšně se o ní vyjadřuje jako o "ejtís soundu", tak toto je taky zvuk "ejtís", ale trochu jiný.

Tenhle koncert je vlastně takový šamanský obřad v opuštěné vybombardované tovární hale. Hudebníci tlučou na traverzy, plechy a kolejnice. Hlavní zaříkávač Michael Gira proklíná peníze a srovnává je s křesťanstvím a Ježíšem. Na obalu desky je motto "play at maximum volume" - tohle není hudba pro legraci. Tomu všemu napomáhá ještě hodně pochmurná atmosféra. Písničky jsou plné totálních melodií - když chcete nějakou slyšet, tak si ji můžete vymyslet. Ona už ta sestava: dvoje bicí, dvě basy, kytara a občas do toho zapíská Jarboe na nějakou píšťalu.

Pouštím si tuhle desku v poslední době dost často a čím více to poslouchám, tím více se mi to líbí. Hodnocení pět hvězd.

Judith @ 07.06.2023 11:32:36 | #
Pro mě je tohle všechno zajímavější v souvislosti s konkrétním dílem, reálnou situací - nehledám ucelený teoretický rámec, což je i důvod, proč jsem se přestala účastnit některých debat. A uvědomila jsem si to právě díky tomu. A třeba díky Swans jsem si uvědomila, že není žádná zásluha, když se mi něco líbí, stejně jako není ničí chyba, když věc nesedne. Dneska bych už některé věci neřekla.