john l - @ 03.09.2016 | #

Při vzpomínce na pražský koncert vztahující se k albu musím připustit, že mě tenkrát zahřívali jen příjemný dojmy a krásně strávený chvíle. Zahájení proběhlo prostřednictvím úvodní mocné suity False Awakening Suite, hromový nástup umocňovali promítací záběry na stěně za kapelou a následující riffoidní rozjezd/řežba The Enemy Inside, zadupal do země všechny pochybovače, že by snad velcí D.T. sklouzli k průměru. Už si nepamatuju do puntíku jestli následoval hned The Looking Glass, ale vrátím se tím zpátky k desce, kde slyším jasný ozvěny Images and Words(v refrénu), ale moment překvapení a kouzelná atmosféra už nefungují tak jako kdysi, je ale poznat jak moc kapela chce a jako moc se snaží, stočit svou tvorbu kamsi nazpátek. Jako přidaná hodnota je zde brilantní sólo na pozadí basových akordů. Když si desku pouštím po dlouhé době a nestojí v řadě s dalšími alby, tudíž nejsu jejich hudbou přesycen, líbí se mě i zvláštní instrumentálka Enigma Machine. The Bigger Picture nás pozve do sousedství Scenes, aby krása akustické kytary Behind the Veil vykouzlila opět spokojenost a víru v lepší zítřky. Surrender to Reason je hodně znělá a muzikální, cítit že kapelu hraní baví, obsahuje překrásné kytarové sólo. Along for the Ride je balada ze staré kompoziční školy Petručiovců, mě se ale líbí.Konec desky představuje můj největší problém alba, dlouhá a nudná "epická" suita Illumination Theory, není zrovna důstojna kvalit souboru a desku zhazuje. Ale pořád je to kus poctivé a tvrdé práce souboru, kde každý její člen je mnohými veleben skoro jako nějaké božstvo. 4,5

Antony @ 04.09.2016 08:33:00 | #
Konečně tady naplno zaznělo, co si myslím už dávno. Portnoyův odchod je slyšitelný přímo fatálně. Jeho styl hry se nepodařilo nahradit. Do té doby byl Portnoyův způsob hry poznávacím znamením Dream Theater, ač si to třeba málokdo uvědomil. Tvořil součást kompozic především svojí vynalézavostí, barevností, proměnlivostí, schopností komunikovat s ostatními nástroji i posluchačem. Bubenické party tvořily samostatnou vrstvu na pozadí, která významným způsobem podporovala i určovala celistvost a výraz kompozic.
To vše zmizelo a z jejich muziky je najednou vyprázdněný suchopár. Mám všechna alba s Portnoyem za 5*, bez něj 2* a poslední za 1*. To je už úplně vyžvejkaná žvejkačka.