Reakce na recenzi:

john l - @ 01.06.2017

Albu The Road of Bones se v krátkém časovém úseku podařil filigránský kousek. Bleskurychle se probojovalo mezi nejoblíbenější alba od Iq a na některých hudebních serverech jim dokonce vévodí. Kapela, která má u svých obdivovatelů pozici kultu a svou cestu, si dláždí pěknou mozaikou výborných alb, i když zcela pozmění hudební formuli(především náladu), nešlápne do lejna.

Ba naopak, statečná družina okolo kytarového esa Mikea Holmese, se tentokrát naplno ponořila do pochmurných myšlenek lidského pokolení a z jejich útrob, vydolovala dokonale atmosféricky kalné, na jejich poměry zcela dezolátní písně. Avšak nenechme se ošálit. Materiál oděný v ponurém šatu, se s každou další odhozenou vrstvou, svléká až do bodu, kdy na něm zůstane jen saténové negližé. Pod jeho průsvitným krajkoví, objevíme přesně tutéž kapelu, jakou už léta dobře známe. Instrumentálně zmáknutou, myšlenkově ucelenou, bohatou na nálady, opět velice melodickou a také velmi, velmi nápaditou.

Po očku sleduju nejtemnější obálku v dějinách Iq(s novým a povedeným logem kapely), pouštím si úvodní From the Outside In a první slova narratora mě oblaží pocity stísněnosti a opravdového strachu. Peter Nicholls si dokonale užívá své vypravěčské role šedé eminence a muzika, tajemná a osudová, putuj vašimi sny, jako nějaký temný odstín druhého já. Pro deliciózní dosažení požadované nálady, se do titulní The Road of Bones přimíchá ksilofon a Iq rozprostřou plášť pána temnot. To je fantasie, zavírám oči a působivost mě pohlcuje. Deska si udrží přesně nastavenou, specifickou náladu až do svého finiše.

Iq už v minulosti prokázali, že jsou mistry aranžmánů, tímto neobyčejným příběhem jen potvrdili svůj pobyt mezi progrockovou elitou.