stargazer - @ 19.03.2023 | #

V životě mě potkalo mnoho různých šťastných i nešťastných období. Za jeden z těch největších přínosů do kvality mého života pokládám ten fakt, kdy jsem se seznámil s tvorbou Johna McLaughlina. i když jsem jeho tvorbě z počátku moc nerozuměl, postupným seznamováním se, jsem téhle kávičce přišel na chuť. Avšak i v jeho tvůrčím období byly doby, kdy se mi jeho kytarový projev nijak moc nelíbíl a nelíbí. /Album, které mám tímto na mysli není zatím v portfoliu na Rockboardu, ale určitě doplním a napíšu o něm/

Zavřete oči a nechte se svou fantazií přenést tisíce kilometrů odsud až do divadla Warfield v San Fraciscsu, kde se tento legendární počin nahrával. A ke všemu v takové kvalitě, až mi z toho spadla sáňka. Bylo to právě i tohle divadlo, kde se odehrával před mnoha a mnoha lety slavný koncert tří kytaristů, Di Meola - McLaughiln - De Lucia : Friday Night in San Francisco /1980/ Ale zpět do roku TEĎ. Jestli si chcete koncert vychutnat, doporučuji použít ten nejlepší poslechový inventář, co je k dispozici.... abyste si vychutnali obsah tohoto alba, - je to celkem nezbytné. Ptáte se proč ta hysterie okolo kvality zvuku ??? Odpověď : Je to opět nezbytné !!! Představte si dvě jazzrockfussion kapely vedle sebe, hrající ty největší pecky od Mahavishnu Orchestra a následně pochopíte, jak vyjímečný je tento projekt v širším měřítku - dva bubeníci, dva klávesáci, dva basácí - jeden z nich ovládá a předvádí hru na el. housle, dva kytaristi.....předvádí nebetyčnou show, co je takovým způsobem usměrněna, že se Vám zdá, že si někteří dali na place cigáro a pauzičku, ale není to pravda. Všichni hrajou nejlépe jak umí a celé je to skvěle skonsolidované. Úžasná je ta celstvost, nikdo nikomu nepřekáží a navzájem se všichni doplňují svou hrou v jeden velký celek.

Někdy v budoucnu založím na Rockboardu vlákno Nejlepší live alba v historii lidstva a tato deska bude v první pětce. Nezvítězí, ale budeš tam ! *****z***** Víc, než pro fan club.

stargazer @ 22.03.2023 16:10:20 | #
Ten posun vidím ve vývoji populární hudby a hlavně v tecnologiích nabízených tou dobou a že uměli dokonale přenést své hudební vize ze sedmdesátek až do doby dnešních dnů. Jinak si johna McL. neskutečně vážím, za jeho přínos světové hudbě. Nevím o nikom .....opravdu nevím o nikom , kdo by uměl nahrát album synfony s jazzrockem /APOCALYPSE 1974/, nebo propojit etno indii se západním jazzovým kytarovým vedením melodie, opravdu nevím o někom, kdo je schopen propojit akustickou kytaru se synfonickým orchetrem o stvořt dvě, velmi zajímavá alba vážné hudby /MEDITERIAN CONCERTO, THIVES and POETS/ . Jako zásadní považuji Johnovu poslední skupinu 4th Dimension. Jak jsem už někde psal, tady se JMcL našel. Dalo by se hodit do placu přirovnání, že skupina 4thDimension jsou jakousi reinkarnací slavných Mahavishnu. Ovšem tohle neříkejte Johnovi ! McLaughlin skupinu MO v sobě navěky pohřbil a nebude se k názvu MO za svého života nikdy vracet. A to jsou jen malé výčty z Johnova hudebního života.