Judith - @ 04.12.2022 | #

V pořadí šesté řadové album původem americké skupiny Elder (většina členů žije už nějakou dobu v Berlíně) se během prvního týdne po svém vydání stalo jedničkou na Bandcampu - přispěla jsem k tomu svým nákupem takřka neprodleně poté, co na mě Innate Passage vyskočilo na YouTube. Je to zvláštně podmanivá, uklidňující kytarová hudba, tmavá a hustá jako šálek čokolády, která je dobře ukotvená v hlubších tónech, při svém postupu zvukovou krajinou bohatě meandruje a na hladině nechává podivuhodné kovové odlesky, jako nějaká noční verze duhy.

Žánrově má jít o stoner rock. Před týdnem jsem neměla páru, co tenhle pojem znamená, nuže: moudří praví, že tento žánr kombinuje prvky doom metalu s psychedelickým a acid rockem. Hned je to jasnější, viďte. Pojem "stoner" (který se používá například i pro označení filmů) souvisí s užíváním marihuany, konkrétně má jít o uvolňující, relaxační podobu zážitku v protikladu k živějšímu "high" úletu. Podstatou doom metalu potom je pomalejší tempo, podladěné kytary a výraznější zvukové zkreslení, které vytváří plný, spíše zastřený zvuk.

Vyklidněná, zahuhlaná (krásný terminus technicus) a barevně zasněná hudba Elder bezesporu je - barevnost se pohybuje na škále, jakou se vyznačují olejové skvrny. Přitom je zároveň jasná a kyprá jako dobře provzdušněný záhon, je v ní něco zemitého, tahle tíživost ale nezneklidňuje, právě naopak: dodává pocit stability. Nejběžnější délka skladby se u Elder napříč alby pohybuje kolem deseti, případně patnácti minut, instrumentální pasáže jednoznačně převládají nad vokálními a působí zčásti improvizovaným dojmem, není to kompozice typu sloka / refrén. V celkovém dojmu ale převládá pocit pravidelnosti nebo alespoň jakési ladnosti, jako ornamentální výšivka lesklou nití na dlouhém plášti z působivě těžké látky.

Za zmínku stojí texty, které jsou dokonale a absolutně o ničem - napůl filozofické, napůl fyzikální; například pojem koalescence (název třetí skladby) označuje stékání či splývání kapek na hladkém povrchu. Neustále se tu něco obrací, prochází, proměňuje, plyne, docela často taky hoří, noří či boří, zkrátka - každý ať si z toho vybere, co umí a co libo. Při hraní i v rozhovorech působí členové velmi civilně a příjemně věcně, ve videích kapela s oblibou používá pohyblivou kameru a efekt zrcadlení, který vytváří symetrické "roztančené" struktury.

Pro mé uši veskrze příjemná hudba a nečekaná, rychlá láska, která si neláme moc hlavu s tím, jestli se k sobě vůbec hodíme.

Antony @ 07.12.2022 08:18:56 | #
Kapelu ELDER sleduji taktéž téměř deset let, narazil jsem na ně na svých objevitelských cestách po netu. Jinými slovy, nešlo na ně nenarazit. Jsou skutečně v něčem odlišní a v záplavě moderně laděných stonerových band vybočují hravostí až progresivitou (v rámci stylu). Na recenzovaném albu vybočují asi nejvíce, což nevadí, akorát se mi zdá, že chybějící ingredience se jim nepodařilo plnohodnotně nahradit. Zatím tak za 3*. Ale třeba ještě dozraju..