Elder - Innate Passage (2022)

V pořadí šesté řadové album původem americké skupiny Elder (většina členů žije už nějakou dobu v Berlíně) se během prvního týdne po svém vydání stalo jedničkou na Bandcampu - přispěla jsem k tomu svým nákupem takřka neprodleně poté, co na mě Innate Passage vyskočilo na YouTube. Je to zvláštně podmanivá, uklidňující kytarová hudba, tmavá a hustá jako šálek čokolády, která je dobře ukotvená v hlubších tónech, při svém postupu zvukovou krajinou bohatě meandruje a na hladině nechává podivuhodné kovové odlesky, jako nějaká noční verze duhy.

Žánrově má jít o stoner rock. Před týdnem jsem neměla páru, co tenhle pojem znamená, nuže: moudří praví, že tento žánr kombinuje prvky doom metalu s psychedelickým a acid rockem. Hned je to jasnější, viďte. Pojem "stoner" (který se používá například i pro označení filmů) souvisí s užíváním marihuany, konkrétně má jít o uvolňující, relaxační podobu zážitku v protikladu k živějšímu "high" úletu. Podstatou doom metalu potom je pomalejší tempo, podladěné kytary a výraznější zvukové zkreslení, které vytváří plný, spíše zastřený zvuk.

Vyklidněná, zahuhlaná (krásný terminus technicus) a barevně zasněná hudba Elder bezesporu je - barevnost se pohybuje na škále, jakou se vyznačují olejové skvrny. Přitom je zároveň jasná a kyprá jako dobře provzdušněný záhon, je v ní něco zemitého, tahle tíživost ale nezneklidňuje, právě naopak: dodává pocit stability. Nejběžnější délka skladby se u Elder napříč alby pohybuje kolem deseti, případně patnácti minut, instrumentální pasáže jednoznačně převládají nad vokálními a působí zčásti improvizovaným dojmem, není to kompozice typu sloka / refrén. V celkovém dojmu ale převládá pocit pravidelnosti nebo alespoň jakési ladnosti, jako ornamentální výšivka lesklou nití na dlouhém plášti z působivě těžké látky.

Za zmínku stojí texty, které jsou dokonale a absolutně o ničem - napůl filozofické, napůl fyzikální; například pojem koalescence (název třetí skladby) označuje stékání či splývání kapek na hladkém povrchu. Neustále se tu něco obrací, prochází, proměňuje, plyne, docela často taky hoří, noří či boří, zkrátka - každý ať si z toho vybere, co umí a co libo. Při hraní i v rozhovorech působí členové velmi civilně a příjemně věcně, ve videích kapela s oblibou používá pohyblivou kameru a efekt zrcadlení, který vytváří symetrické "roztančené" struktury.

Pro mé uši veskrze příjemná hudba a nečekaná, rychlá láska, která si neláme moc hlavu s tím, jestli se k sobě vůbec hodíme.
reagovat

Voytus @ 06.12.2022 19:32:55
Tuhle partu sleduji již deset (cože???) let. Náhodný objev na youtube v podobě alba Dead Roots Stirring z roku 2011 mě již při prvním poslechu přinutil zbystřit, že tady se něco děje. Obzvlášť potom následující album Lore považuji za určitý milník celého tohoto žánru. Letos byli i u nás, takže jsme s partou neváhali a jeli (totiž, našeho klávesáka jsem do téhle party zblbnul právě já, když jsem ještě dělal v hudebním oddělení v knihovně a půjčil jsem mu to - tehdy byl teda jenom jeden z těch stálých návštěvníků a ani jsem netušil, že vůbec na něco hraje). Byli tu koncem září ještě se dvěma kapelami, které mi ale nijak zásadně neutkvěli. Nicméně jsem s sebou táhnul jejich vinyly na podpis - povedlo se - a pokecal. Občas se mi totiž daří přes jednoho známého tahat do Loun různé mladé kapely ze zahraničí, tak co já, vím, třeba by se Elderům napříště chtělo zahrát na více místech v ČR, než jen v Praze. A koncert to byl skvělej, i když hlasitostxí poměrně přes čáru (ještě dva dny potom jsem neměl uši úplně ready). Odehráli něco přes hoďku, šest monstr songů, jak mají ve zvyku a člověku došlo, že z té současné stoner-doomové scény vybočují neuvěřitelnou nadřeností všech hudebníků, fakt mazec!

Voytus @ 06.12.2022 19:36:02
Omlouvám se za překlepy a chyby, píšu ve spěchu, za běhu několikrát změním věty a nečtu :-D.

Antony @ 07.12.2022 08:18:56
Kapelu ELDER sleduji taktéž téměř deset let, narazil jsem na ně na svých objevitelských cestách po netu. Jinými slovy, nešlo na ně nenarazit. Jsou skutečně v něčem odlišní a v záplavě moderně laděných stonerových band vybočují hravostí až progresivitou (v rámci stylu). Na recenzovaném albu vybočují asi nejvíce, což nevadí, akorát se mi zdá, že chybějící ingredience se jim nepodařilo plnohodnotně nahradit. Zatím tak za 3*. Ale třeba ještě dozraju..

Judith @ 07.12.2022 20:13:35
Voytovu recenzi na Dead Roots Stiring jsem četla (a podobně se pousmívala nad tím, čemu všemu se dá říkat doom), album jsem si záměrně pustila až později a oproti novince je zřetelně syrovější, hlavně vokály. Současní Elder působí mnohem odtažitěji, abstraktněji, jako by ta hudba prošla žehem nebo jako by se dokončil proces tlení a to, co zbývá, je trochu neosobní, ale čisté, krásné způsobem zimních holých větví. Z dalších alb mě asi nejvíc zaujalo Reflections of a Floating World (2017). Po širší stoner krajině jsem se letmo porozhlédla s Kyuss, ale tenhle trip mi trochu houpnul žaludkem.