horyna - @ 30.01.2018 | #

O tom že existuje něco jako Rock Progressivo Italiano jsem se dozvěděl až prostřednictvím stránek Progarchives a místních Progboard. Předpokládám, že v totalitní době burz a různých výměných aktivit, stáli v pořadníku a možná dokonce na předních místech také desky našich jižních sousedů. Jejich sláva a sláva kapel těžící svůj úspěch v letech sedmdesátých však upadla v zapomnění podstatně rychleji, než velká jména jejich spolubojovníků z britských ostrovů.

Neúnavný propagátor této tvorby kolega Snake tu často nabádal k nápravě nejednu Itálií neposkvrněnou duši a pevně věřím, že v jeho podběráku jich skutečně několik uvízlo.
Nejtěžší a vlastně jedinou překážkou při akceptování všech těchto výborných kapel je jejich mateřský jazyk!, který jako svůj výrazový prostředek používají právě v onom originálním stavu. Intonačně přinejmenším zvláštní italština může lidem, kteří se vždy pohybovali v prostředí anglického jazyka nahánět husí kůži. Pokud při průzkumu hudby vytvořené na Appeninském poloostrově opomeneme použít jednu z důkležitých vlastností a tou je přizpůsobivost, nebudeme nikdy schopni její krásu docenit v kompaktním měřítku.


Je tu však ještě jedna eventualita, která mě samotnému v časech ne tak dávných podstatně ulehčila obnažit cestu směr jih. Pokud vám totiž ony divnotvary a italská ne-zpěvnost radost nepřináší, nevěste hlavu. Kapela číslo jedna té doby - Premiata Forneria Marconi vydala některá svá díla i v "našem" daleko akceptovatelnějším hudebním jazyce - angličtině. V případě alba The World Became the World se vlastně jedná o přepracované dílo z téhož roku. Jen italština se vymění za anglinu a rázem je po problému. Hudba zůstává stejná. Stejně krásná, proměnlivá a maximálně sugestivní.

PFM jsou podobní géniové jako Yes či Genesis. Technická vytříbenost, zlomové obraty a široké využití všech pastelových berev svého "orchestru" často upozorní na ty, jež drželi prog prapor možná nejvýše. Ano, jsou to Gentle Giant se kterými se PFM hodlají poměřovat. Jejich aranžérské schopnosti jsou nemalé a velice, velice přesvědčivé. Šest výborných skladeb v tom nejlepších duchu (britského) art rocku, to je album The World Became the World.

PaloM @ 31.01.2018 05:59:43 | #
V okruhu mojich známych v 70. rokoch žiadny Italo progressive neexistoval, takže som o tom nič nevedel a nepočul. Zato rádiá tlačili do hlavy pop disco Italo viac ako bolo zdravé :-)
Túto super kvalitnú skupinu som spoznal cez CD Per Un Amico, ktoré som mal z CD požičovne v našom meste (ďakujem pán Merhaut). A to bolo samozrejme najskôr v 90. rokoch (to je pre mňa už šedá pamäťová zóna, ale mám z tých čias veľký zošit, kde som si poctivo písal tracklisty a dátumy požičania CD).
Nemám čo dodať, pekne si to opísal, aj záslužného propagátora Snake_a :-)
Vďaka obom!