Di Meola, Al - Heart Of The Immigrants (1993)
Reakce na recenzi:

Heart of the Immigrants je druhé studio album uskupení World Sinfonia. Stejné jako první album World Sinfonia je akustické, ale v případě této desky je kladen větší důraz na hudební odkaz po Astoru Piazzollovi, argentickému hráči na bandoneon. Autorsky je tento mistr zastoupen v 5ti skladbách ze třinácti. Struktura skladeb na albu je poměrně rozmanitá. Oproti desce World Sinfonia /1991/, Al připojil smyčcovou sekci /Nightclub 1960, Bordel 1900, Indigo, Café 1930/ nebo v Under a Dark Moon promítl do písně synclavier a jiné zvukové vychytávky. Heart of the Immigrants je pokračováním v projektu WS, je to jemná komorní hudba, která umí občas vystrčit drápek, Tato hudba je spíš pro fanklub a kompletisty, než pro širší posluchačstvo. U mě si projekty World Sinfonia získaly oblibu a respekt až po letech. Dnes na ně nedám dopustit. Ovšem k tomu, abych si to vychutnal, musím mít na tento styl hudby určité prostředí a momentální apetit. Hodnocení **z*****
Judith @ 22.04.2023 15:26:11 | #
Na tvůj postoj k přemíře akustiky u Ala jsem si právě vzpomněla, když jsem na citovanou pasáž narazila. Ono ho v jednu chvíli štvalo, že lidi chtějí slyšet pořád to samé, co hrál kdysi, a nezajímá je vývoj, což zase chápu. A čistě prakticky bojoval s přecházením mezi el. a ak. kytarou, vadilo mu, že mu hraní na elektrickou kytaru bere jemnost a cit pro technické finesy... celkem dost to řešil a myslím, že se mu nakonec podařilo ty dva světy propojit a najít i optimální míru agrese v hraní - ten živák z roku 2018 má vážně dobrou energii, opravdu se to na člověka nevalí silou, neubíjí, ale jistá míra průraznosti a ostrosti v elektrice z podstaty být potřebuje. On to měl v jednu chvíli extrémně rozpojené, přišlo mi. Takže bych viděla, že tady ty vnější tlaky a nároky nakonec byly dobré v tom, že ho přiměly najít novou podobu hraní. Podle mě umění funguje nejlíp, když se to "pro sebe" a "pro lidi" balancuje. Ale teda Piazzolla jako vrchol vášnivosti, to mi Al nasadil brouka do hlavy, nic takového tam nevnímám ani vzdáleně.