john l - @ 16.04.2017 | #

Druhá deska projektu/kapely Tangent, The World That We Drive Through, směřuje ve šlépějích dnes už legendárního jazzrockového debutu The Music That Died Alone. Působí rafinovaněji, méně přehledně a jazzověji, dýchá muzikálnějším a poslouchatelnějším dojmem. Zkrátka jazzrock vysoké školy umělecké. Třeba druhá Skipping The Distance, ta je nápady tak napěchovaná, že by klasickému metalovému spolku vyzdobila celé album. A závěrečná suita A Gap In The Night představuje model toho, jak v jazzu pracovat s atmosférou, aniž by musela být popřena instrumentální stránka skladby. Výborná kapela, výborná deska.

PaloM @ 19.04.2017 18:42:12 | #
Tangent si drží stále moju pozornosť a ich posledný album som koncom minulého roka často počúval.
Haken ma nadchol debutom Aquarius, ale s odstupom rokov ich ďalšie albumy vôbec nepočúvam. Posledné CD som na niekoľko pokusov nestrávil, proste ma album nedokázal zaujať. Prečo je to tak, celkom dobre opísal Mayak.
Samozrejme, ide hlavne o subjektívny pocit a iný človek to cíti inak :-)