aselzesarp - @ 19.01.2014 | #

No, jak začít.. Spíš než o recenzi se jedná o vypsání mých divných pocitů... Všiml jsem si, že jak tady, tak na Prog Archives patří toto album k naprosté špičce, na Prog Archives je dokonce úplně na vrcholu. Proto jsem si ho chtěl poslechnout. Nakonec jsem to zkoušel víckrát a ani jednou jsem to nedokončil. Já nějak nevím, jak je to možné, ale na mě toto album nijak nepůsobí.
Naopak se mi nelíbí barva té hudby, nelíbí se mi barva zpěvákova hlasu.. Prostě mě to nechává naprosto chladným, na rozdíl například od několika alb od Genesis, která jsou hodnocena tak zhruba stejně. Dávám tomu tři hvězdičky, abych tomu nekazil průměr, protože se vážně bojím, že mi jenom něco uniklo. Přitom už jsem přežil setkání s kapelami tak komplikovanými a divnými, že by před nimi nejeden hudební fanoušek s brekem utekl :-(

hejkal @ 20.01.2014 14:14:23 | #
Close to the edge neradím na vrchol v tvorbe Yes. Mám od nich obľúbenejšie albumy. Petr, ak niekto neuzná genialitu tohto diela, nemusí byť automaticky niekto, komu "není dáno" rozumovo posúdiť. Poznám viacerých vzdelaných a inteligentných ľudí, ktorí nieže nepočúvajú Yes, dokonca ani rock. Pri debate povedia akurát, že sa to nedá počúvať a bodka (forma a miera expresivity sa líši). Ja chápem, že Petr nedokáže oddeliť hudbu od poslucháča a vyvodzuje z nej inteligenčné, spoločenské a neviemaké predpoklady. Možno za komunizmu to fungovalo, ale v demokracii nie je dôvod kastovať sa podľa niečoho tak pocitového, ako je hudba. Akákoľvek. Iste, historici vedia o Beethovenovi alebo Yes svoje. Dá sa o tom viesť debata, ale určite nie je šanca dospieť k ničomu priekaznému, že Art rock je pre inteligentov, Madonna pre fľandry a pod. Keby sa u nás v ČSSR nežilo tak ako sa žilo, možno by si mohli naši otcovia povšimnúť, že na prelome 60. a 70. rokov túto hudbu na Západe počúvala mládež, ktorá nebola práve vysokoškolsky vzdelaná. A čo.