oř - @ 27.02.2017 | #

Třetina, možná dokonce polovina dnešních příznivců kapely zaregistrovala podvědomě tvorbu Yes, aniž by o tom vůbec sama tušila. Za minulého režimu točila hit Owner Of A Lonely Heart snad každá rozhlasová stanice a mezi odpornými disco tituly se blýštila artově povedená kompozice, určena široké veřejnosti. A tak ti, již propásli kapelu u jejího zrodu, sledovali novou etapu - podobně působivou, avšak více prozaickou.

Tvrzení a báchorky o tom, že se Yes vydali z maxima už v předchozí desetiletce, jsou lichá, mylná a hloupá, a předkládají je zastydlí fotříci dávných časů, nerespektující vývoj ani odlišná přání samotných tvůrců. Jedná se stále o art rock nejvyšší kvality, jen model se upravil vzoru ráže osmdesát proto, aby mohl přežít a nakonec se o patnáct let se vší pompou znovu obrodit.

Kapela stvořila kolekci s neskutečnou hitovostí a přesvědčivou hodnotou, která, i když oslavovala osmdesáté roky, dokáže oslovit s jistotou dodnes. Nejlepší songy není potřeba zvlášť vypisovat, jelikož aspirantů je mnoho a každý se drápe po poháru vítězství.

Tomáš Rojt @ 28.02.2017 06:47:49 | #
YES se nadechli a zamířili trochu jiným směrem již na předchozím albu "Drama" z roku 1980. Albem 90125 se definitivně začala psát nová kapitola v dějinách YES, kterou spoluvytvářelo především trio Rabin,Squire a Horn. Tato kapitola končí výborným albem "Talk" a patří dle mého názoru k velmi úspěšné periodě v historii tvorby YES. Sice diametrálně odlišné od té první, která se psala v sedmdesátých letech, ale hudebně opět na výši.
obě periody zaznamenali samozřejmě slabší kousky jako "Union" nebo "Tormato", ale jak říkám, vše je otázkou vkusu. Za pozornost mi stojí ještě album "Fly from here", ale celkově se dát říct, že kapitola YES byla dopsána úmrtím Chrise Squira. Doufá,že se již nikdo YES nepokusí oživit, protože vzhledem k počtu hudebníkům, kteří kapelou prošli, bychom se klidně takového překvapení mohli dočkat.