Reakce na recenzi:

Luboš - @ 07.10.2016

V roce 1966 vyšlo mnoho desek, jedna zásadní vyšla ve Velké Británii a vydala ji skupina Beatles, ale na druhé straně Atlantiku se chystalo něco mnohem zásadnějšího, společnost Verve vydala debutové album Velvet Underground, a taky debutové dvojalbum Freak Out skupiny Franka Zappy Mothers Of Invention. Nebylo až tak obvyklé, aby kapela začínala dvojalbem a vypustila singly. Po revoluci patřilo tohle album k prvním deskám, které jsem si pořídil na CD.

Freak Out se skládá ze dvou naprosto odlišných desek. Na prvním albu jsou písničky, jako od Beatles. Písničky jako Motherly Love, Wowie Zowie, Any Way The Wind Blows jsou prostě kouzelné, k těm nemám jiných slov. Trochu experimentálně zní skladby Who Are The Brain Police? a You're Probably Wondering Why I'm Here, výborná a tvrdá je skladba I'm Not Satisfied. Druhé album to je trochu jiné kafe uvodní tvrdé blues Trouble Every Day hrával Frank Zappa v různých obměnách na hodně koncertech, výborná je třeba verze na albu Roxy & Elsewhere, v experimentální skladbě It Can’t Happen Here se dokola v různých tóninách opakuje věta „to by se tady stát nemohlo“ doprovázené různými elektronickými zvuky. Závěrečná skladba The Return Of The Son Of Monster Magnet je úžasná, shrnuje vše to co bylo použito v předchozích skladbách, pozpátku puštěné pásky, různě zrychlovaný a zpomalovaný vokál, skvěle zní opakování jména Zuzanky Šťabajzny, kterou na tomhle albu hraje Jeannie Vassoir. Už na téhle desce skupina předvádí, to co ji odlišovalo od ostatních, náhlé změny temp a nálad v průběhu jedné skladby, kontrast normálního vokálu Ray Collinse a hluboký hlas Franka Zappy a nekonečný výsměch konzumní společnosti v textech.

Hodnocení alba pro mě pět hvězdiček.