Luboš - @ 14.07.2016 | #

Po vydání hudby k filmu Strýček Maso rozpustil Frank Zappa dočasně Mothers Of Invention a k nahrání dalšího alba si přizval multiinstrumentalistu Iana Underwooda, hráče na dechové a klávesové nástroje. V té době také potkal bývalého spolužáka ze střední školy Dona Van Vlieta, kterého opět podvedl producent. Frank Zappa mu slíbil, že mu bude produkovat další album, když s ním bude spolupracovat na jeho chystané desce. Na baskytaru angažoval mladinkého sedmnáctiletého baskytaristu Shuggy Otise, který předtím zazářil na albu Kooper Session. Druhým baskytaristou byl Max Bennett a na albu hraje trojice bubeníků John Guerin, Paul Humphrey a Ron Selico. Nahrávání se zúčastnila také dvojice houslistů černý Don Sugar Cane Harris a Jean Luc Ponty. Výsledkem činnosti těchto hudebníků je úžasné dílo s názvem Hot Rats.

Album je převážně instrumentální, jedinou skladbu Willie The Pimp zpívá Don Van Vliet svým mohutným, hrubým hlasem přesně v duchu textu (Pasák Willie), v textu je rovněž citován název alba “horké krysy“. Co skladba to perla skvělé pokračování příběhu pana Zeleného, hra houslisty Dona Sugar Canea Harrise ve skladbě Willie The Pimp. Vynikající výkon Jean Luc Pontyho ve skladbě It Must Be A Camel. Jean Luc Ponty potom několik let hrál s Frankem Zappou a jeho Mothers, naposled na albu Over-nite Sensation. Nekonečné sólo Franka Zappy na kytaru ve skladbě Willie The Pimp. Celé album zdobí svou hrou na různé dechové nástroje a klávesy Ian Underwood. Tahle deska je klenotem mé sbírky

Tohle album je pro mě za pět hvězdiček.

POsibr @ 14.07.2016 20:08:42 | #
Ľuboš, vďaka za pripomenutie tohto albumu, počul som kedysi dávno, vidím, že je čas oprášiť to.

čo sa všeobecne Franka Zappu týka, v mojich očiach (a najmä teda ušiach) bude navždy uložený ako gitarista. je to zapríčinené najmä tým, že môj prvý kontakt s ním bol prostredníctvom záznamov živých vystúpení, kde Zappa famózne "obstarúva" šesť strún. klobúk dole pred jeho skladateľskou a producentskou potenciou, jeho nevšednou invenciou a experimentátorskou odhodlanosťou, avšak pre mňa bude vždy najmä pán gitarista.

aby som uviedol svojich favoritov, famózny Muffin Man z 1977-eho (začne tuším Adrian Belew, Zappa plynule napojí v 1:25):

>> odkaz

prípadne z rovnakého koncertu (NY, Palladium), jazzom nasiaklé Black Napkins:

>> odkaz