horyna - @ 02.01.2018 | #

Druhé album Strawbs s překrásnou fotografií nějakého druhu vážky vznešeně poletuje nad čistě folkovými vodami a na nějaký výrazný rockový příspěvek, či dravější hudební téma tu budeme čekat marně. Dragonfly je výrazně jiné než jeho nástupci. Náladou, charakterem, silným příklonem k písňové formě i použitým nástrojovým parkem. Působí trochu lacině, někdo by řekl že naivně. Hodně se zde zpívá, v osmé The Vision Of The Lady Of The Lake až příliš a těžko tak člověk dokáže zachytit muzikální téma skladby, které pak vyznívá odtažitě a chladně. Strawbs vyšli z folku a své kořeny první dvojice alb obrušuje dokonale. Syrový způsob navíc zdůrazní jímavá hra na violončelo, která činí z této nahrávky zajímavý dobový artefakt a mnoho skladeb díky tomuto nástoroji získává na kráse a poutavosti. V písních I Turned My Face Into The Wind, nebo Another Day je to právě violončelo, jež drží melodické téma nad klasickým schématem a propůjčuje písni nadpozemskou vznešenost.

Bonusová We'll Meet Again Some Time má blízko k čistě folkovým Fairport Convention a druhý bonus Forever oplývá muzikálovým pojetím a čarokrásnou atmosférou. Jde u určitý mezistupeň k následujícímu monster opusu From the Witchwood.


Hudba Strawbs mě svou barevností a variabilitou chytila okamžitě. Každá jejich ranná nahrávka je jiná, někde převažuje folk, jinde cítit historizující příklon k renesenční hudbě a vrcholné nahrávky prostupuje duchařská aura tajemna a silného mysticismu. Pokud bych měl tuto kapelu doporučit, tak ať sáhnete po kterémkoliv z prvních dvanácti alb, je hodně pravděpodobné, že vytáhnete silnou kartu. 3,5

PaloM @ 02.01.2018 09:40:40 | #
Ja by som ten tebou písaný počet 12 albumov redukoval na 8 radových štúdioviek 1969-75 a ešte niekoľko CD z 21.storočia.
Prekvapuje ma, že ťa Dragonfly až tak nezaujal, pre mňa jeden z top albumov Strawbs.
Ostatné mi sedí, je to super grupa.