Dream Theater - Systematic Chaos (2007)
Reakce na recenzi:
steve - @ 11.04.2017
Systematic Chaos se mi líbí už od prvního poslechového mejdanu. Beru ho jako poslední plnokrevné, velmi kvalitní a vlastně i nejtechničtější dílo z divadelnického kapsáře. Od začátku jsem měl výhrady jen ke Constant Motion a The Dark Eternal Night, ale i ty nakonec povolily a desku si dnes užívám pěkně komplet. Album jsem si tenkrát koupil hned po vydání jako 2CD se záběry z jeho příprav na druhém disku - panečku, to je ale pokoukáníčko.
Začátek i konec desky přednese skvělé, dnes už legendární téma. Forsaken je geniálně vystavěná a dobře zapamatovatelná perda, ale nejlepší songy jsou na druhé straně desky. Repentance je jedna z nejpovedenějších D. T. věcí, její atmosféra je těžko popsatelná, tady sedí naprosto všchno, překrásná záležitost, která mě dráždí už od začátku. Pak přiletí bombastická Prophets of War s melodickým kytarovým riffem z říše snů, obsáhne vzdušné aranžmá a geniální Portnoyovy brejky i krásně posazeného LaBrieho, stejně jako v ministerstvu ztracených duší.
Fajn deska, fajn poslech, fajnové skladby a fajnový kolektivní výkon mé (tenkrát) hodně! oblíbené kapely.