Reakce na recenzi:

oř - @ 16.03.2017

V sedmdesátých letech vypadal Bowie jako našminkovaný transvestita s pózou hrdiny, přes kterou se někdo dokáže jen težko přenést. V letech devadesátých se upsal samplům a moderní technika ovládla jeho alba, toť krutá pravda.

Kdo vlastně tedy byl David Bowie? Přesnou odpoveď se nejspíš nikdy nedozvíte. David byl jako chameleon, jehož obrovský šatník obsahoval tisíce slušivých i odporných (ty především v raném stádiu) uniforem, které převlékal tak často, jak se mu to jenom hodilo. Tento "zvířecí živočich" posouval každou svojí nahrávkou tvář schovanou za maskou nepředvídatelnosti dál a dál, jiným, v jistých okamžicích revolučním směrem. Důležité je podotknout, že na konci devadesátých let hudebně skutečně významně dospěl a (spolu)určoval tok moderní (populární) hudby.

Nahrávka Reality tudíž může být (pro vás mladší) tím správným seznamovacím a prubířským kamenem tvorby svéhlavého Londýňana. Na první pohled se tváří velice přístupně, ale její náplň je velmi kvalitní a namícháná z tolika různých ingrediencí, s nimiž uměla kreativně pracovat pouze osobnost Davidova formátu.

Věřím, že tady budete příjemně překvapeni. Vlastně se dá konstatovat, že si zde písňová forma podává ruce s moderní dobou, ovšem kulantně spojeno (schválně neříkám slepeno) obloukem, protínajícím veškeré dostupné epizody jeho pestré tvorby.

Měřeno současným pohledem je Reality výrazně inspirativní záležitostí, nacházející se na několika protipólech hudebních věd posledních desetiletí tohoto vývojového směru. V dnešní, vesměs prázdné době, kdy přinést ze studia nahrávku s nápisem "svébytná" je prakticky nemožné, se dokáže snadno uplatnit, ale také vehementně přesvědčit. Je tu zachycen kus poctivého a sofistikovaného muzicírování.