stanley - @ 19.11.2007 | #

nedávno jsem zalovil ve svém domácím archivu a oprášil tuhle starou záležitost.pak jsem náhodně nakoukl sem a zjistil jsem,že kupodivu nikdo ještě neudělal recenzi nebo neposlal názor na toto album.

cream jsem vždycky vnímal jako takové otce zakladatele pro další vývoj rockové hudby v létech následujích (mám na mysli léta 70.).vždycky jsem cítil jejich vliv na pozdější vrcholnou tvorbu led zeppelin,deep purple a to nemluvím o dalších a dalších.

pamatuji si,že pod vlivem pochvalných recenzí jsem si toto album pořídil.

bohužel z odstupem let musím říct,že revoluční počin ještě nemusí sám o sobě být pozitivní."velikost" resp.pozitivitu tohoto díla proto spatřuji v tom,že po něm přisli mnozí,kteří dokázali podstatně rozvinout motivy v něm obsažené.kdyby se to však nestalo,zůstalo by jen toto album a cream se svým těžkým zadkem,nudou a sploštělou virtuozitou.chápu toto album jako určitý most mezi starým dobrým blues a jeho africkými kořeny resp.spíše řečeno afroamerickými a pozdějším hard rockem ala led zeppelin.nejsem odborník přes škatulkování a zařazování hudby do žánrů,protože každá hudba má něco do sebe.

myslím,že možná budu sám v takto kritickém názoru.ale nechápu toto album jako hudbu progresivní,spíš jakési přemostění.a přiznávám se (a hluboce se za to omlouvám),ale u tohoto alba se mi podařilo i usnout.hudebních nápadů tam prostě pro sebe přiliš nenacházím.vzhledem k tomu,že v téže době stále ještě tvořili mírně rozhádaní beatles,nelze neporovnávat.u beatles co píseň,to nápad,posunutí hudby o mílové kroky dopředu.

u cream bohužel vidím zhlédnutí se v americkém blues zahraném rockověji.přesto dám tři hvězdy.

hejkal @ 19.11.2007 12:04:00 | #
Hm. Neberiem ti názor, to je tvoja vec. "Páči" sa mi to objavenie nedostatku nápadov. S tým naozaj nesúhlasím, obzvlášť pri porovnaní s Beatles, ale to je zase môj názor.
U teba je vzhliadnutie v americkom blues "bohužel", u mňa našťastie.
A na margo progresivity - premostenie, ako si to nazval, je predsa to najdôležitejšie, čo posúva niečo staré k tomu novšiemu. Takže tomu trošku nerozumiem, čo si tým chcel povedať.
Nehovoriac o takej maličkosti, akou je Toad a položenie základov bubeníckeho rockového sóla. Dopad na ďalšie takéto nahrávky je nezmerateľný, a preto, podľa mňa zásadný. Hoci je to skôr téma pre historikov.
Tuším sem hodím svoj pohľad na Cream :)