miguel7 - @ 01.07.2010 | #

Prakticky pokaždé, když jsem na netu, nevynechám návštěvu těchto stránek... Tyto stránky mi rozšířily rozhled a přišel jsem díky nim, na spoustu, dnes již zapomenutých ale výborných, kapel. Budgie jsou jedni z nich.
Jsou to 3 roky co jsem dal na tip z těchto webovek a v obchůdku v České Lípě, kam jsem často zabrousil i jen na pokec s tamním majitelem, jsem pořídil tuto desku. Zeptal jsem se ho na název jestli nezná Budgie... "no jedny tu mám, a nevím proč jsem Vám je do teď ještě nedoporučil:)" Zná mne a ví že miluji zeppelíny:)

Popravdě nečekal jsem takový "nášup". Dokonce má přítelkyně, která není úplně hrr do rockové muziky, ale po 6 letech se ji přeci jen naučila tolerovat a dokonce některé věci si i oblíbila (mým zeppelínům přišla na chuť až nedávno:),si oblíbila Budgie. Tohle ji doslova sejmulo hned.
Jednou jsme se projížděli jentak po českolipsku a já tam šoupnul své nové Budgie. Od té doby je to jedna z nejhranějších desek.

Kdybych měl charakterizovat hudbu Budgie na prvním cd, tak je to přesně ten pravý hardrock, vytvrzené a potemnělé blues. Už úvodní Guts s geniálním riffem, tak jednoduchým a tak chytlavým. Kolikrát si říkám jak ti mladí kluci tehdy v těch začátcích 70.let byli doslova geniální...Nemyslím teď jen Budgie. Všichni rockoví tahouni té doby...vždyť jim bylo něco málo přes 20let a utvořili dějiny rocku na dalších 30-40let. Kde se to v nich bralo?
Naprosto perfektní kousek je pro mne The Author. Přes pomalejší začátek se dostává k opravdu syrovému hardrocku první třídy a tady hlavně žeru ty bicí.
Celé album zní na první poslech sterilně a tak nějak stejně, ale po několika posleších z nich vylézá...no řeknu jednoduše...co kus, to skvost. Absolutním vrcholem je pro mne Homicidal Suicidal, s naprosto chytlavým riffem.

Tři kluci, basa, kytara, bicí a zpěv a nic víc nepotřebují, aby nejen oslovili, ale pohltili...Kam na to chodili? Kam se na ně hrabou dnešní produkce, které se snaží a nikdy to tam není jako na těchto starých nahrávkách. Ta živelnost a atmosféra mne vždy pohltí a jen si říkám, proč jenom jsem se nenarodil před 50 lety v anglii a nebyl u toho všeho...
Na Burke Shelleyho mi nestačí superlativy (další "vřískal" vedle Geddyho Lee z Rush a Planta z LedZep) a kytara? Page + Iommi = Tony Bourge:)

Debut byl jen jednou překonán a to In for the Kill, ale i přesto je pro mne v něčem první...tímhle albem jsem zkrátka poznal další klasickou, prvotřídní hardrockovou kapelku:)

miguel7 @ 01.07.2010 11:52:10 | #
Souhlasím s tebou a díky:)
Myslím si že (u mne prvních 5alb) jsou naprosto vyrovnané. Na každém hýří nápady. Snad jen Squawk...tam mi přijde jen zvuk lehce měkký, ale možná to je přenosem na cd co mám