Budgie / Budgie (1971)

Prakticky pokaždé, když jsem na netu, nevynechám návštěvu těchto stránek... Tyto stránky mi rozšířily rozhled a přišel jsem díky nim, na spoustu, dnes již zapomenutých ale výborných, kapel. Budgie jsou jedni z nich.
Jsou to 3 roky co jsem dal na tip z těchto webovek a v obchůdku v České Lípě, kam jsem často zabrousil i jen na pokec s tamním majitelem, jsem pořídil tuto desku. Zeptal jsem se ho na název jestli nezná Budgie... "no jedny tu mám, a nevím proč jsem Vám je do teď ještě nedoporučil:)" Zná mne a ví že miluji zeppelíny:)

Popravdě nečekal jsem takový "nášup". Dokonce má přítelkyně, která není úplně hrr do rockové muziky, ale po 6 letech se ji přeci jen naučila tolerovat a dokonce některé věci si i oblíbila (mým zeppelínům přišla na chuť až nedávno:),si oblíbila Budgie. Tohle ji doslova sejmulo hned.
Jednou jsme se projížděli jentak po českolipsku a já tam šoupnul své nové Budgie. Od té doby je to jedna z nejhranějších desek.

Kdybych měl charakterizovat hudbu Budgie na prvním cd, tak je to přesně ten pravý hardrock, vytvrzené a potemnělé blues. Už úvodní Guts s geniálním riffem, tak jednoduchým a tak chytlavým. Kolikrát si říkám jak ti mladí kluci tehdy v těch začátcích 70.let byli doslova geniální...Nemyslím teď jen Budgie. Všichni rockoví tahouni té doby...vždyť jim bylo něco málo přes 20let a utvořili dějiny rocku na dalších 30-40let. Kde se to v nich bralo?
Naprosto perfektní kousek je pro mne The Author. Přes pomalejší začátek se dostává k opravdu syrovému hardrocku první třídy a tady hlavně žeru ty bicí.
Celé album zní na první poslech sterilně a tak nějak stejně, ale po několika posleších z nich vylézá...no řeknu jednoduše...co kus, to skvost. Absolutním vrcholem je pro mne Homicidal Suicidal, s naprosto chytlavým riffem.

Tři kluci, basa, kytara, bicí a zpěv a nic víc nepotřebují, aby nejen oslovili, ale pohltili...Kam na to chodili? Kam se na ně hrabou dnešní produkce, které se snaží a nikdy to tam není jako na těchto starých nahrávkách. Ta živelnost a atmosféra mne vždy pohltí a jen si říkám, proč jenom jsem se nenarodil před 50 lety v anglii a nebyl u toho všeho...
Na Burke Shelleyho mi nestačí superlativy (další "vřískal" vedle Geddyho Lee z Rush a Planta z LedZep) a kytara? Page + Iommi = Tony Bourge:)

Debut byl jen jednou překonán a to In for the Kill, ale i přesto je pro mne v něčem první...tímhle albem jsem zkrátka poznal další klasickou, prvotřídní hardrockovou kapelku:)

» ostatní recenze alba Budgie - Budgie
» popis a diskografie skupiny Budgie