horyna - @ 15.03.2018 | #

Poslední deska norských Wobbler nesoucí název From Silence to Somewhere, je vskutku povedenou progrockovou nahrávkou a za minulý rok patří k tomu nejlepšímu, co v inteligentní muzice mezi posluchačstvem vykvetlo. Dlouho jsem ji nedokázal odložit stranou a urputně poslouchal několik týdnů neustále dokola.

Jenže teď tu mám Afterglow, podle všeho úvodní pokus této severské kapely. Jde o vůbec první společné písně, které hudebníci napsali ještě před debutem Hinterland, ale na samostatném nosiči vyšli až vzápětí. Ten posun, vlastně přesněji řečeno zrod a s ním spojený prvotní entusiasmus je naprosto gigantický. Síla tohoto materiálu mě dokáže pokaždé úplně uzemnit. Neskutečná nápaditost, famózní sehranost, energie sršící z každičké noty a rychlé frekvence ve kterých se střídají silné momenty v řadách za sebou je brilantní. Tahle deska zní o poznání původněji a také dokonaleji než její loňská sesternica. Na tomto místě si nedovolím psát nic o plagiátu King Crimson, Yes ani dalších. Jediné co mne při poslechu tohoto díla napadá je, že se obrodili samotní GYRPHON. Povstali jako bájný pták Fénix silnější, mohutnější a dokonalejší. S doširoka roztaženými renesančními plášti z brokátu, flétnami u rtů a loutnami okolo krku.

PaloM @ 15.03.2018 14:09:52 | #
horyna, ako som čítal, ide o skladby, ktoré zložili skôr ako tie na album Hinterland. Ale boli to iba demo nahrávky, ktoré po vyjdení Hinterlandu prepracovali - do akej miery či hĺbky, ťažko zistiť. Zrejme výrazne. Takže ja Afterglow beriem ako plnohodnotný, v poradí druhý album.
Okrem tretieho albumu (ktorý je pre mňa skôr klon Yes ako invencia Wobbler) mám všetky a zhodnem sa s tvojim názorom, že ide o výnimočnú skupinu.