Reakce na recenzi:

Danny - @ 21.02.2013

Debut Out of the Silent Planet americké kapely King's X nebyl prvním albumem, které jsem od této party slyšel. Začal jsem (přilákán dvěma klipy) až "šestkou" Ear Candy a byl jsem rád, že ve své sbírce mám takovou tu kytarovku do auta - příjemně se to poslouchá a není to hloupé. Ze zvědavosti jsem si pak půjčil tento debut a ten mi doslova vyrazil dech. Dnes už ho ve své sbírce mám také a jeho poslech mě pořád baví.

Úvod je impozantní: nádherný sestupný riff jako kdyby nevěděl, kde má skončit a pořád nervózně opisuje stejnou křivku; harmonie je rozviklaná jako zub, jen se tak lehce kymácí na místě, zpěv se noří do spodních vrstev a plave napříč motivy. Báječná pecka s krásným kytarovým sólem.
"Goldilox" tvoří rozloženými akordy, vrstevnatými vokály a zpomaleným rázem s nasládlou náladou jednu z výrazových poloh kapely; přerývané akordické tahy a promyšlený vícehlas udrží píseň v příznivé poloze a kapela tento výstup bez problémů ubalancuje, aniž by si máčela prsty v cukrové vatě. V těchto momentech je mi sympatická.
"Power of Love" se sune zdánlivě klidně, kytary ale rovnou linii skladby nabourávají svými výpady a pod ohyby úzké melodie jako by se lehce setmělo.
Akustická kytara zahajuje další krásný kousek "Wonder", ten ale zdaleka není tak nevinný, jak by se díky úvodu mohlo zdát. Píseň se pne do harmonicky i rytmicky neklidných končin, vyhrávky jsou temné, vokální party na nich hrají nevšední stínové divadlo. To je radost poslouchat.
A kapela nepolevuje - na nepravidelném tečkovaném rytmu baskytary staví "Sometimes", refrén je kousavý, klouže a hned se šplhá zase zpátky, harmonie je velmi neklidná a dává melodii další rozměr.
"King" nám dá trochu vydechnout, skladba se silně odstrkává a neomylně putuje časem; všude je kytarová hmota, baskytara bublá pod ní a bicí - ty jedou, jedou... Skvělé.
"What Is This?" v potemnělých pocitech pokračuje, nabízí čistou a přitom ve své jednoduchosti propracovanou strukturu doprovodných partů, nad tím vším se tyčí zpěv. Vydechnout není kdy.
"Far, Far Away" a čitelnější a taky jednoznačná kytara v akordické vyhrávce nás obestírá bludem, krajina kolem nás není tak přívětivá, jak se zdá, harmonický proud nás zavede do nečekaných zálivů a rytmické články se nám taky vlní pod rukama. Hodně zajímavé.
Jsme pod vrcholem a "Shot of Love" nám umožní se přece jen rozhlédnout, nabízí hmatatelnější body, kapela ovšem opět boduje pestrou aranží a dobrým písňovým nápadem.
"Visions" a další přívalové riffy, ty se chytře střídají s utlumenými částmi, kdy pod zpěvem zní výrazně jen bicí a kytary jen pasivně visí. Kapela si hraje s nepravidelným členěním, ještě se na chvíli urve ze řetězu a krátká coda vše utne.

Debut jako hrom. Nečeká vás pohodlný a bezstarostný poslech, to ale silná alba většinou nenabízejí.