King's X - Out of the Silent Planet (1988)

Tož, když už sem tu hodnotil druhou a třetí desku kingáčů, přídám k nim i tu prvů, určitě ne slabší, naopak, mnozí zarytí fandové kapely ju přijaly za nejoblíbenější a teď se spolu mrknem proč si to myslí.

Úvod desky mě až tak nesedí, přijde mi hodně zatěžkanej a utahanej, Taborova akustika vyhrává znamenitzě, ale temný refrén není to pravý. Od trojky Power of Love se tu vyhrává už podle mýho gusta, znamenitě , sebejistě a hlavně originálně. Dougova basa pěkně brousí okolo, Tabor nápady nešetří a vokálně je to kouzelný koktejl všemožnejch stylů a kultur. Podmanivá Wonder, definice stylu kings Sometimes, dokonce taneční jízda King (tady si pěkně pochrochtávám), progresivní What Is This?, nebo třeba devátá rockovka Shot of Love, všechno to jsou znamenité skladbičky, pevně uvelebený ve vlastní skořápce světa King´s X. Světa, kterej žije vlastním životem, nemá zapotřebí někoho kopírovat, nebo napodobovat, jen od velkých Beatles si bere částečnou inspiraci do vokálních linek a to je přece dobrá škola, ne?

V mojim žebříčku je rozhodně až za deskami z let 89 i 90, trochu mě mrzí mnohem slabší sólová pěvecká účast Ty Tabora, ale naštěstí ve sborech mi chybějící pocit chlapec spolehlivě vynahrazuje.
reagovat

Debut Out of the Silent Planet americké kapely King's X nebyl prvním albumem, které jsem od této party slyšel. Začal jsem (přilákán dvěma klipy) až "šestkou" Ear Candy a byl jsem rád, že ve své sbírce mám takovou tu kytarovku do auta - příjemně se to poslouchá a není to hloupé. Ze zvědavosti jsem si pak půjčil tento debut a ten mi doslova vyrazil dech. Dnes už ho ve své sbírce mám také a jeho poslech mě pořád baví.

Úvod je impozantní: nádherný sestupný riff jako kdyby nevěděl, kde má skončit a pořád nervózně opisuje stejnou křivku; harmonie je rozviklaná jako zub, jen se tak lehce kymácí na místě, zpěv se noří do spodních vrstev a plave napříč motivy. Báječná pecka s krásným kytarovým sólem.
"Goldilox" tvoří rozloženými akordy, vrstevnatými vokály a zpomaleným rázem s nasládlou náladou jednu z výrazových poloh kapely; přerývané akordické tahy a promyšlený vícehlas udrží píseň v příznivé poloze a kapela tento výstup bez problémů ubalancuje, aniž by si máčela prsty v cukrové vatě. V těchto momentech je mi sympatická.
"Power of Love" se sune zdánlivě klidně, kytary ale rovnou linii skladby nabourávají svými výpady a pod ohyby úzké melodie jako by se lehce setmělo.
Akustická kytara zahajuje další krásný kousek "Wonder", ten ale zdaleka není tak nevinný, jak by se díky úvodu mohlo zdát. Píseň se pne do harmonicky i rytmicky neklidných končin, vyhrávky jsou temné, vokální party na nich hrají nevšední stínové divadlo. To je radost poslouchat.
A kapela nepolevuje - na nepravidelném tečkovaném rytmu baskytary staví "Sometimes", refrén je kousavý, klouže a hned se šplhá zase zpátky, harmonie je velmi neklidná a dává melodii další rozměr.
"King" nám dá trochu vydechnout, skladba se silně odstrkává a neomylně putuje časem; všude je kytarová hmota, baskytara bublá pod ní a bicí - ty jedou, jedou... Skvělé.
"What Is This?" v potemnělých pocitech pokračuje, nabízí čistou a přitom ve své jednoduchosti propracovanou strukturu doprovodných partů, nad tím vším se tyčí zpěv. Vydechnout není kdy.
"Far, Far Away" a čitelnější a taky jednoznačná kytara v akordické vyhrávce nás obestírá bludem, krajina kolem nás není tak přívětivá, jak se zdá, harmonický proud nás zavede do nečekaných zálivů a rytmické články se nám taky vlní pod rukama. Hodně zajímavé.
Jsme pod vrcholem a "Shot of Love" nám umožní se přece jen rozhlédnout, nabízí hmatatelnější body, kapela ovšem opět boduje pestrou aranží a dobrým písňovým nápadem.
"Visions" a další přívalové riffy, ty se chytře střídají s utlumenými částmi, kdy pod zpěvem zní výrazně jen bicí a kytary jen pasivně visí. Kapela si hraje s nepravidelným členěním, ještě se na chvíli urve ze řetězu a krátká coda vše utne.

Debut jako hrom. Nečeká vás pohodlný a bezstarostný poslech, to ale silná alba většinou nenabízejí.
reagovat

alienshore @ 21.02.2013 15:52:15
tak s týmto si ma priklincoval, dávam ti palec hore Danny :-) .... fakt pekná recenzia, nedávno som si album pustil a je to skvelá porcia muziky, mňa King's X len tak nesklamú, ich hudba totižto nie je prvoplánová ...., posledné dve vety vystihujú dokonale povahu albumu, ale stojí to za to, vďaka za pekné čítanie :-) ...

Prvý album King's X je podľa môjho skromného názoru vynikajúci. Riadim sa čisto pocitovo bez nejakých oficiálnych recenzií, ktoré som mal možnosť už prečítať.
Zmes progresívneho prístupu s tvrdými riffmi a melódiami z anglickej školy a štipka funkovej radosti, to je King's X. Na tú dobu naozaj nevšedný koktejl, ktorý mal svoje opodstatnenie a album Out Of The Silent v roku 1988 dal na známosť, že prišla naozaj zásadná kapela.
Prvá skladba In The New Age začína za tajomného šuchotu, kde po minúte prichádza tvrdý riff a kvázi-duet Pinnicka a Tabora. Absolútny hit v podobe Goldilox je dodnes mimoriadne obľúbenou skladbou. Skvelé songy ako Power Of Love, Wonder či Sometimes potešia tvrdými riffmi, no zároveň kvalitnými melodickými nápadmi. Ďalšia hitovka King je oslavou melódie a nápaditosti.
Ty Tabor v skladbe What Is This ? hrá v refréne krásne gitarové vyhrávky, tento gitarista je naozaj mimoriadny talent. Moja najobľúbenejšia skladba Far Far Away je pocitová záležitosť, v ktorej ma nesmierne baví počúvať Pinnickove spevácke kvality. Koniec albumu zaobstarávajú Shot Of Love a Visions, kde hlavne Visions zaujme dobrou melodickou stavbou a gitarovým úletom v strede a na konci.
Skladby a v podstate skoro celý album má akúsi zvláštnu vnútornú logiku, na ktorej funguje. Hráčske kvality jednotlivých muzikantov sú skvelé. Doug Pinnick je soul-rockový spevák prvej extraligy, ktorý by si kľudne mohol dať duet napr. s Glennom Hughesom. Ty Tabor hrá tvrdé riffy ako Tony Iommi a vo vyhrávkach je zase ako Alex Lifeson (Rush), samozrejme má svoj vlastný štýl a identitu. Jerry Gaskill doplňuje zostavu viac než dobre a napriek tomu, že to nie je bubenícky virtuóz sú jeho bicie vzhľadom k hudbe výborne zložené, plus je celkom zdatný spevák.
Out In The Silent Planet bol trefou do čierneho napriek tomu, že to není album na prvé počutie. Svojou kvalitou vtedajšie rockové publikum zaujal a úplne zaslúžene. Nasledujúce albumy upevnili status kapely a potvrdili, že to nebola jednorázová náhoda.
reagovat

PaloM @ 19.08.2012 09:44:36
King's X je excelentné trio, prakticky rád počúvam čokoľvek od nich. Vďaka za pripomenutie skupiny.

alienshore @ 19.08.2012 11:26:30
Palo není zač :-)