hejkal - @ 06.01.2023 | #

Nemecká skupina Eloy nám aj v roku 1977 naservírovala svoju víziu vzdušnej muziky, tentokrát prostredníctvom albumu Ocean.

Štyri dlhé klávesové kompozície sa vcelku bezradne mátožia z reproduktorov. Opäť ide o obľúbenú kratochvíľu sedemdesiatkových artrockerov, a síce koncepčný album. A ako takmer vždy, aj teraz je to úplne jedno. Čisto z môjho poslucháčskeho cítenia ma najviac oslovuje úvodná gitarová kreácia Poseidon's Creation a na opačnom konci spektra ma ubíja mdlá nekonečná štvrťhodinová agónia pomenovaná výstižne Atlantis' Agony at June 5th - 8498, 13 p.m. Gregorian Earthtime. To medzitým nekonfliktne prešumí ako pokojná morská hladina. Počas dovolenky je príjemná, ale moje vášne vzbudzuje skôr vlnobitie a to absentuje.

Po vrcholnom albume Dawn sa kapela vydala dolu kopcom, čo je prirodzený jav. Našťastie, nezrútila sa do hlbiny, ale pozvoľna kráčala, a teda sa stále počúva príjemne. Ocean nepovažujem za zlý album, avšak v prehrávači sa mi ocitá minimálne.

Judith @ 08.01.2023 17:57:26 | #
hejkal: Od Eloy jsem kdysi znala alba Ra a The Tides Return Forever - to druhé mě svého času hodně bavilo a nikdy mě popravdě nenapadlo, že je to kapela s takovouhle historií a vývojem. Podobně jsem užaslá nad Manfred Mann's Earth Band, znala jsem album Soft Vengeance (což asi ani v tomto případě nebyl vrchol tvorby) a netušila, kam ty kořeny sahají. Jasně, někde v TV jsem viděla klip Mighty Quinn, ale to bylo tak odlišné, že se mi to vůbec nespojilo, dokud jsem nezačala pátrat. Na stejné úrovni jsem tehdy měla postavené třeba Vision Fields s albem Icesail (1992) a to je opravdu krátkodechý béčkový projekt z přelomu 80./90. let (německý studiový projekt, jak jsem teď dohledala). Dawn mám uložený v YT Music knihovně (to ještě mnoho neznamená, tam toho mám...), třeba mě Eloy osloví. Díky za tip.