Eloy - Ocean (1977)

Nemecká skupina Eloy nám aj v roku 1977 naservírovala svoju víziu vzdušnej muziky, tentokrát prostredníctvom albumu Ocean.

Štyri dlhé klávesové kompozície sa vcelku bezradne mátožia z reproduktorov. Opäť ide o obľúbenú kratochvíľu sedemdesiatkových artrockerov, a síce koncepčný album. A ako takmer vždy, aj teraz je to úplne jedno. Čisto z môjho poslucháčskeho cítenia ma najviac oslovuje úvodná gitarová kreácia Poseidon's Creation a na opačnom konci spektra ma ubíja mdlá nekonečná štvrťhodinová agónia pomenovaná výstižne Atlantis' Agony at June 5th - 8498, 13 p.m. Gregorian Earthtime. To medzitým nekonfliktne prešumí ako pokojná morská hladina. Počas dovolenky je príjemná, ale moje vášne vzbudzuje skôr vlnobitie a to absentuje.

Po vrcholnom albume Dawn sa kapela vydala dolu kopcom, čo je prirodzený jav. Našťastie, nezrútila sa do hlbiny, ale pozvoľna kráčala, a teda sa stále počúva príjemne. Ocean nepovažujem za zlý album, avšak v prehrávači sa mi ocitá minimálne.
reagovat

Judith @ 06.01.2023 13:31:12
Prohnala jsem si album ušima a vzhledem k jasné artrockové ambici díla mě překvapilo, jak moc je to prostě bigbít (a vůbec ne špatný), hlavně zkraje. Nakonec tuhle rytmičtější, energičtější stránku desky oceňuju víc než celkový koncept, který je zkrátka umělý. Na zneužívání velkých slov a témat by měly být paragrafy - za věty typu "transcendentální síly penetrují planetu" by měl někdo pykat! Celkově je hlavně druhá skladba spíš melodram, povídání do hudby, a to povídání hudbě dle mého škodí. Když se mi na chvíli podaří se od verbální složky oprostit, zvuková prostoromalba je docela působivá a zdařile zprostředkovaná. Víc než tři bych taky nedala.

hejkal @ 06.01.2023 17:29:29
Myslím, že by sa ti najviac mohol páčiť symfonicko-space veľkolepý album Dawn (1976), ktorý prekonal aj väčšinu svetových diel z toho roka v oblasti art rocku. Pravda, podľa mňa. :)

Judith @ 08.01.2023 17:57:26
hejkal: Od Eloy jsem kdysi znala alba Ra a The Tides Return Forever - to druhé mě svého času hodně bavilo a nikdy mě popravdě nenapadlo, že je to kapela s takovouhle historií a vývojem. Podobně jsem užaslá nad Manfred Mann's Earth Band, znala jsem album Soft Vengeance (což asi ani v tomto případě nebyl vrchol tvorby) a netušila, kam ty kořeny sahají. Jasně, někde v TV jsem viděla klip Mighty Quinn, ale to bylo tak odlišné, že se mi to vůbec nespojilo, dokud jsem nezačala pátrat. Na stejné úrovni jsem tehdy měla postavené třeba Vision Fields s albem Icesail (1992) a to je opravdu krátkodechý béčkový projekt z přelomu 80./90. let (německý studiový projekt, jak jsem teď dohledala). Dawn mám uložený v YT Music knihovně (to ještě mnoho neznamená, tam toho mám...), třeba mě Eloy osloví. Díky za tip.

hejkal @ 08.01.2023 18:04:05
Mnohé kapely, ktoré v 80., 90. či neskorších rokoch vyleteli, majú korene v 60. a 70. rokoch, akurát sa o tom v mainstreame veľmi nehovorí. Jednu dobu ma bavilo hľadať tieto korene. Scorpions, Aerosmith... Je toho vcelku dosť.

Sehnat v dnešní době původní vydání tohoto alba je čin zhola nemožný. Jelikož zvuk remasterovaného katalogu Eloy není u každé jejich položky stoprocentní, hrál jsem v případě alba Ocean na jistotu a zvolil si původní výlisek. Sice z druhé ruky prostřednictvím Discogs, ale s jasnou zvukovou kvalitou. Odměna byla sladká. Od německých "Pink Floyd" jsem dostal přesně to, co jsem očekával. Další porci ohromného vesmírného space rocku rezonujícího svými dlouhometrážními zvuky kdesi na pokraji naší hvězdné soustavy.

Námět alba čerpá svůj základ ze zániku bájné Atlantidy a pro rockovou kapelu je podobné téma vždy dostatečně interesantní. Když k němu dokáže připojit i podmanivě krásnou hudbu, je o tajemný zážitek dobře postaráno. Vlastně jde o programní hudbu, která se na mnoha místech drží pevného scénáře a svou zvukovou barevností a hojným využíváním různých sugestivních ruchů dovede dokonale vytvořit iluzi místa a prostoru.

Kdybych si měl vybrat skladbu, která mě na desce nejvíce baví, bude to buďto první Poseidon's Creation pro své krásné harmonie (které ještě věrohodněji vyniknou při poslechu se sluchátky) a opulentní atmosféru, nebo hned další, podmořsky podmanivá dvojka Incarnation of the Logos.

Deska Ocean je neúspěšnější a pro mnohé jistě také nejlepší nahrávkou Eloy. U mne není podobný aspekt jednoznačný, jelikož si rád poslechnu i dravější předchozí alba, stejně jako famozního nástupce Silent... Pět bodů však udělím rád a jednoznačně.
reagovat

Snake @ 25.05.2018 07:43:42
Špatná deska to není, ovšem jako celek mě nepřesvědčila. Hřebíčkem do rakve je závěrečnej a šestnáct minut dlouhej tyjátr "Atlantis' Agony At June 5th - 8498, 13 P.M. Gregorian Earthtime"...

Alba Power And The Passion a především Dawn se mi líbí víc. Působí daleko kompaktnějším a hybnějším dojmem, tohle je taková ospalá selanka. Cedlo nemám a desku hodnotit nebudu, ale víc jak omrněné tři hvězdule bych nedal.

Ak by som chcel stručne charakterizovať túto hudbu, dalo by sa zjednodušene označiť Eloy za nemecký Pink floyd. Tým však nechcem povedať, že by Eloy iba slepo kopírovali svojich slávnejších space rockerov z britských ostrovov. Mám túto grúpu rád napriek mizernému vokálnemu prejavu Franka Bornemanna, napriek jeho príšernej angličtine so šialeným dychvyrážajúcim nemeckým prízvukom. Prečo? Jednoznačne pre úžasnú atmosféru, ktorú títo páni dokážu vytvoriť a pre ich cit verne zobraziť rozmery popisovaného priestoru. Ocean je toho jasným dôkazom. Tajomne majestátny podmorský svet, bájna Atlantída, ktorá čaká na objavenie, boh mora Poseidon- mohutný bielovlasý bradatý starec v ruke zvierajúci trojzubec. Toto všetko sa mi predstavuje v mysli pri počúvaní tejto platne. Akoby som počúval veľkolepý fantazijný film. Keď človek zavrie oči tak sú bájne obrazy priam dokonalé. Občas naskakujú nefalšované zimomriavky, napríklad v Atlantis agony. Keď rozprávač dokončí svoje intro a ozve sa zvuk kláves. Tento moment je emocionálne veľmi silný. Práve vďaka Eloy som objavil nové dimenzie pre mňa dovtedy neznámeho priestoru a času. Netreba sa pozerať na obrazovku, stačí iba zapojiť svoju fantáziu a minimálnu predstavivosť. Nielen vesmír je nekonečný, ale aj oceán.
reagovat

martin69 @ 30.08.2010 14:44:04
Brano : k tvé recenzi není co dodat. Ocean byla první deska kterou jsem od Eloy slyšel. Bornemanna se všemi chybami co má beru jako poznávací znamení Eloy a nedovedu si představit jiného vokalistu v této velmi dobré kapele.

Headbanger @ 30.11.2010 15:00:03
Skvěle napsaná recenze, kdo umí ocenit, pro toho je tohle a spoustu dalších albumů od Eloy skvělým uměleckým zážitkem. A projev Franka? Mezi nejlepší zpěváky by se nedostal ani ve snu, jako učitel angličtiny bych mu jedničku taky nikdy nedal, ale on k Eloy tak patří, že bych ho nikdy za nikoho nevyměnil... možná právě jeho osobitej projev dodal Eloy ještě více originality

pito63 @ 07.04.2012 08:54:33
Braňo
Púšťam "Ocean" a pri čítaní Tvojej recenzie zapájam predstavivosť a popúšťam uzdu fantázii... Paráda!
Vďaka za pekné čítanie!

Brano @ 07.04.2012 09:52:51
Piťo,ďakujem.

Jarda P @ 25.05.2018 11:03:23
Z období od Inside po Planets mě Ocean baví asi nejméně. Sice se nejvíce blíží k Pink Floyd, ale některé pasáže jsou k uzoufání. Z tohoto období se mi líbí nejvíce Silent Cries a Colours.