Snake - @ 20.01.2013 | #

Po delším čase jsem z regálu vytáhl tuhle placku a zabil tak hned dvě mouchy jednou ranou. Nebotˇ parádně jsme si to užili já i moje žena. :) Funky metla sice nikdy nebyla moje parketa, ale tahle nahrávka je pořádnej vodvaz. Rytmus je sice většinou houpavej, zní to radostně a vesele, podmáznuté nezbytnou dechovou sekcí, ale ty refrény! Šlágr za šlágrem, od podlahy, s kytarou šťavnatou jak flák hovězího.

Prvním zaváháním je pro mne až obehraná a trochu vlezlá balada More Than Words. Inu což, beru to jako návnadu na kikiny, přinejmenším to pomohlo prodeji. Ale pak už to zase jede. Jako Šinkanzen. Money s parádním kytarovým sólem, jak střela průrazná It a nebo masáž Pornograffitti. Zvolnění nastává s devátou When I First Kissed You, je v pohodě, ale to už se blíží můj vůbec nejoblíbenější kousek na desce a to neuvěřitelně hbité sólo na začátku He-Man Woman Hater. Tady se Nuno předvedl a vyřádil. Song For Love je sice znovu pomalá, ale z těch tří na albu zastoupených rozhodně nejpovedenější .Bez debat hit. No a šlágrem se stala i poslední písnička Hole Hearted, s typicky americkým feelingem. Pěkná tečka.

Je to rozhodně dobrá deska a Extreme se s ní vyhoupli na vrchol popularity. Pět hvězd nedám, ty mám rezervované pro následující a vyjímečné dílo III Sides To Every Story, ale ty čtyři jsou z mého pohledu naprosto zasloužené.

stargazer @ 14.01.2023 17:19:25 | #
Tohle album jsem v době vydání u Popronu poslouchal skoro denně v discmanu Sony. Byli pro mě naprosto vyjímeční. I po letech si je zase pustím, a mám s tím spjaté vzpomínky na úžasné období. Jako by to bylo včera. Jestli poslechově něco definuje moje ranná devadesátá léta, tak hlavně Extreme. Ta hudba neměla chybu. Ale i tahle deska má pihu na kráse. Nesnáším More Than Words.