Extreme - Pornograffitti (1990)
1. Decadence Dance 6:49
2. Li'l Jack Horny 4:52
3. When I'm President 4:22
4. Get the Funk Out 4:24
5. More Than Words 5:34
6. Money (In God We Trust) 4:11
7. It ('s a Monster) 4:25
8. Pornograffitti 6:16
9. When I First Kissed You 4:00
10. Suzie (Wants Her All Day What?) 3:39
11. He-Man Woman Hater 6:19
12. Song for Love 5:55
13. Hole Hearted 3:39
All songs writen by Bettencourt/Cherone
Obsazení:
Nuno Bettencourt - guitars, piano, backing vocals
Pat Badger - bass guitars, piano, keyboards, percussion, backing vocals
Gary Cherone - lead vocals, backing vocals
Paul Geary - decadent drums, percission
Po delším čase jsem z regálu vytáhl tuhle placku a zabil tak hned dvě mouchy jednou ranou. Nebotˇ parádně jsme si to užili já i moje žena. :) Funky metla sice nikdy nebyla moje parketa, ale tahle nahrávka je pořádnej vodvaz. Rytmus je sice většinou houpavej, zní to radostně a vesele, podmáznuté nezbytnou dechovou sekcí, ale ty refrény! Šlágr za šlágrem, od podlahy, s kytarou šťavnatou jak flák hovězího.
Prvním zaváháním je pro mne až obehraná a trochu vlezlá balada More Than Words. Inu což, beru to jako návnadu na kikiny, přinejmenším to pomohlo prodeji. Ale pak už to zase jede. Jako Šinkanzen. Money s parádním kytarovým sólem, jak střela průrazná It a nebo masáž Pornograffitti. Zvolnění nastává s devátou When I First Kissed You, je v pohodě, ale to už se blíží můj vůbec nejoblíbenější kousek na desce a to neuvěřitelně hbité sólo na začátku He-Man Woman Hater. Tady se Nuno předvedl a vyřádil. Song For Love je sice znovu pomalá, ale z těch tří na albu zastoupených rozhodně nejpovedenější .Bez debat hit. No a šlágrem se stala i poslední písnička Hole Hearted, s typicky americkým feelingem. Pěkná tečka.
Je to rozhodně dobrá deska a Extreme se s ní vyhoupli na vrchol popularity. Pět hvězd nedám, ty mám rezervované pro následující a vyjímečné dílo III Sides To Every Story, ale ty čtyři jsou z mého pohledu naprosto zasloužené.
reagovat
luk63 @ 20.01.2013 19:59:04
Hezky napsané, vidíme to (vlastně slyšíme) cca stejně :-)
alienshore @ 20.01.2013 20:14:10
ja mám Extreme tiež rád a majú niekoľko výborných skladieb .... , aj tento album a aj nasledujúci III Sides To Every Story sú skvelé a skladby ako More Than Words alebo Stop The World sú perfektné ako aj ďalšie :-) .... dík za recenziu
stargazer @ 14.01.2023 17:19:25
Tohle album jsem v době vydání u Popronu poslouchal skoro denně v discmanu Sony. Byli pro mě naprosto vyjímeční. I po letech si je zase pustím, a mám s tím spjaté vzpomínky na úžasné období. Jako by to bylo včera. Jestli poslechově něco definuje moje ranná devadesátá léta, tak hlavně Extreme. Ta hudba neměla chybu. Ale i tahle deska má pihu na kráse. Nesnáším More Than Words.
balu @ 14.01.2023 18:58:30
Tato deska je pro mne naprostá pohoda, no a pak také vystoupili na koncertu pro Frediho Mercury :))
Judith @ 14.01.2023 20:45:39
Oni ten koncert pro Freddieho myslím dokonce zahajovali :) Averzi k More Than Words naprosto chápu, je v tom ale myslím trochu nevinně kvůli častému hraní v televizi, z pomalých skladeb na albu mi připadá příjemnější (tím, že je výrazově jednodušší) než třeba Song for Love, ta už je trochu přeslazená. Vždycky se mi moc líbila Hole Hearted, tady to střední tempo a trocha nadhledu jim slušelo nejvíc, pokud se bavíme o zamilovaných písničkách - na Three Sides je z tohoto soudku Tragic Comic. Pornograffitti jsem sjížděla zodpovědně, ale pro mě jsou prostě mistry TÉ jedné desky.
balu @ 14.01.2023 21:06:57
Judith - člověk si nesmí nechat vnutit vkus komerčních rádií. Playlisty jsou zlo.
Judith @ 14.01.2023 21:27:35
balu: To jistě, ale někdy se prostě nedá (nedalo) uniknout... Pro vychutnání jakékoli desky jako celku vidím obecně riziko v tom, když je některá skladba hodně známá, provařená. Začne z toho nějak trčet. Ale třeba to stargazer myslel ještě jinak :)
Dvojka bostonských Extreme je koncepční album, v němž se mísí styly od pop rocku po metal obohacené o funky, a také dechy zde hrají svou roli.
Decadence Dance je parádní hardockový otvírák s jemným klavírním intrem v dešti, tvrdým spodkem a příjemně melodickou kytarou, která se naplno předvede v krátkém sólu. V trochu pomalejším tempu se po kratičkém kytarovém úvodu rozjede další úderná věc Li'l Jack Horny důrazně podporovaná dechovou sekcí a sladěnými vokály. When I'm President si zachovává všechny atributy hard´n´heavy, přidává rapující pasáže. Úvodní sérii vpravdě tvrdých písní uzavírá funkující Get the Funk Out (opět ozdobená dechy).
Akustická balada More Than Words ve své době běžela často v rádiích a je to dost možná jediná píseň, kterou řada běžných posluchačů od Extreme zná. Ale není špatná! Po ní následují další pecky: Money (In God We Trust), It ('s a Monster) s povedeným kytarovým sólem a titulní Pornograffitti. Následuje další odlehčení - krásná rertovka When I First Kissed You pouze s klavírem a basou, ve střední pasáži se přidají nevtíravé smyčce.
Poslední čtveřici skladeb načíná Suzie (Wants Her All Day What?) - další tvrděrocková pecka. He-Man Woman Hater začíná dlouhou splašenou zvláštně zkreslenou kytarou, pak už je to klasika tohoto alba. A přichází píseň, na kterou se vždy těším nejvíc: Song For Love. Jde o pomalou věc postupně gradující přes úderné vícehlasé refrény s vrcholem v přenádherném dlouhém nostalgickém kytarovém sólu, které pokračuje i po té, co opět začnou ostatní zpívat aby pak všichni spolu spěli do skvělého finále. Závěr desky obstará "unpluged" Hole Hearted.
Deska je mimořádným dílem skvěle šlapající čtveřice, z níž zřetelně vyčnívá kytarista Nuno Bettencourt (používá poměrně čistý tón ala Michael Schenker či Eddie Van Halen) a moc se mi líbí i zpěvák Gary Cherone (neřve, neječí ale zpívá a umí střídat různé polohy). Váhám mezi 4 a 5 hvězdičkami, ale protože na další desce Extreme posunuli hranice svého pojetí rocku ještě o kus dál, nechávám si trochu prostoru.
reagovat
pito63 @ 22.07.2010 18:00:23
Neviem, či si to načasoval, alebo je to úplná náhoda, ale Pat Badger má dnes narodeniny. Teda, ak neklamú moje zdroje.
Extreme som nikdy nesledoval, ale v pamäti mám jedno vystúpenie v televízii:
20. apríl 1992 - štadión Wembley, Londýn, Anglicko - benefičný koncert na pamiatku Freddieho Mercuryho a vyzývajúci na boj proti AIDS, "The Freddie Mercury Tribute - Concert For AIDS Awareness". Pre mňa to boli najlepší účinkujúci celého večera.
PaloM @ 23.07.2010 04:50:29
Extreme ma nikdy nebavili a More Than Words je z rodu "profláklých".
luk63 @ 23.07.2010 09:31:50
PaloM: Už rozumieš českému "profláklý"? Jo, furt to hráli v rádiu, to je pravda.
boffors @ 03.04.2011 13:11:54
Líbilo se ti vystoupení Extreme v Londýně,já sem je viděl v květnu 1994 v Praze kdy dělali support Aerosmith a nejen podle mne byli lepší než hlavní hvězdy.
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 2x
- hodnoceno 0x