Soft Machine - The Soft Machine (1968)

Reakce na recenzi:

Óin - 4 stars @ 08.08.2010 | #

První oficiální album Soft Machine sice nepředstavuje žádný zásadní průlom v dějinách rockové hudby, to ale neznamená, že by se nejednalo o vysoce kvalitní a výsostně zajímavý počin.

Podobně jako v případě prvotin Pink Floyd, Caravan či Van der Graaf Generatoru se jedná o dílo silně ovlivněné psychedelií, můžeme zde už však zaslechnout náznaky stylu, který bude pro Soft Machine v budoucnu typický.

Jak už jsem se zmínil v profilu SM, album produkoval manažer Jimiho Hendrixe a bývalý baskytarista Animals Chas Chandler. Soft Machine mimo jiné vystupovali i jako předkapela na americkém turné Jimmyho Hendrixe a jistou dobu byli tak ve Spojených státech známější než doma ve Velké Británii.

Co se týče mých oblíbených skladeb, jsou to rozhodně Hope For Hapiness, Lullabye Letter, We Did It Again, Certain Kind a Why Are We Sleeping. Jsou to možná ty nejpopovější písně téhle kapely, ale mají v sobě to, čemu my latiníci říkáme Zeitgeist :-)

 

vmagistr @ 21.09.2012 22:11:35 | #
Petr Gratias: Ty jsi, Petře, hudební historik. Na dílo ve svých recenzích nahlížíš i z hlediska vývoje kapely, z hlediska vývoje žánru a třeba i vývoje dějin (a mně samotnému je tento přístup velmi sympatický). Všechno jsou to nepochybně obohacující pohledy - ale pořád nemohou nahradit ono zásadní líbí/nelíbí. A právě tenhle (v zásadě nejjednodušší možný) pohled tu spoustě posluchačů k tomu, aby se z hudby dokázali radovat, zkrátka stačí. Prostě posloucháme to, co nám přináší požitek a "kašleme" na vývojovost/nevývojovost a zásadnost/nezásadnost.

Třeba taková deska In the Court of the Crimson King může být stokrát považována za přelomové album progresivního rocku, já si jej ale nepouštím kvůli jeho "dobré pověsti", ale proto, že se mi zkrátka líbí muzika, ze které je sestavena. A stejně tak mě ani nenapadne přestat poslouchat hudbu třeba od takové Suzi Quatro jenom proto, že její tvorba nebyla dostatečně "vznešená".

Nenapadlo Tě Petře někdy, zda se občas při vnímání hudby nestáváš otrokem svých rozumových konstrukcí? Zda rozumem zpracovávané sekundární informace nemají nakonec větší váhu než citový prožitek? Ono prosté líbí/nelíbí by v umění mělo pořád zůstat tím prvotním a hlavním dělítkem - a za tím si stojím.


Copyright © easyaspie.cz Created in 0.0099 s.