Óin - @ 08.08.2010 | #

První oficiální album Soft Machine sice nepředstavuje žádný zásadní průlom v dějinách rockové hudby, to ale neznamená, že by se nejednalo o vysoce kvalitní a výsostně zajímavý počin.

Podobně jako v případě prvotin Pink Floyd, Caravan či Van der Graaf Generatoru se jedná o dílo silně ovlivněné psychedelií, můžeme zde už však zaslechnout náznaky stylu, který bude pro Soft Machine v budoucnu typický.

Jak už jsem se zmínil v profilu SM, album produkoval manažer Jimiho Hendrixe a bývalý baskytarista Animals Chas Chandler. Soft Machine mimo jiné vystupovali i jako předkapela na americkém turné Jimmyho Hendrixe a jistou dobu byli tak ve Spojených státech známější než doma ve Velké Británii.

Co se týče mých oblíbených skladeb, jsou to rozhodně Hope For Hapiness, Lullabye Letter, We Did It Again, Certain Kind a Why Are We Sleeping. Jsou to možná ty nejpopovější písně téhle kapely, ale mají v sobě to, čemu my latiníci říkáme Zeitgeist :-)

PaloM @ 26.09.2012 17:45:21 | #
dolycentrum - ako tvoj rovesník ťa ubezpečujem, že Petr Gratias je normálny milovník hudby, nemá ani rohy, ani kopytá. Taký človek, ako my. Poznám ho trochu viac z mailovej korešpondencie a to práve vďaka mojej kritike voči nemu. Pokojne sme si problém vydiskutovali mimo otvoreného fóra a doteraz to považujem za správnu formu. Načo tu neurotizovať okolie ? Sú ľudia, čo žijú z konfliktov na web stránkach, akoby dostali čerstvú transfúziu. Najčastejšie ide o blbosti. Tvoja posledná reakcia je podobného charakteru. Robíš z kultúrneho človeka nehanebného odkundesa.
Tak ako začínaš príspevok, že ide o nedorozumenie zo strany Gratiasa, rovnako končím môj: je to nedorozumenie z tvojej strany.
Opakujem naše dlhoročné pravidlo: nadávajme a kritizujme hudbu a jej skladateľov a interpretov. Nenadávajme si a neurážajme sa navzájom. Inak je v tom kus puberty, do krvi sa urážať kôli "potupe" našich obľúbencov. V našom veku, dolycentrum, je to smiešne :-)