Reakce na recenzi:

Libor - @ 14.11.2010

Dva roky po výborném albu The Rock přichází trojice SBB s deskou Iron Curtain.Hned v úvodu musím konstatovat,že se opět povedla.Je barevnější a rozmanitější,než její předchůdkyně a téměř ve všech skladbách je to ku prospěchu věci.Album začíná tím nejméně povedeným,pohříchu,titulním kouskem,jehož 5 minut projde,aniž by zanechal v posluchači cokoliv podstatného.S další věcí však přichází první vrchol-Defilada je v 1.polovině dramaticky vystavěná,lomící se v závěru do klidné polohy.Druhým vrcholem je pro mě Aleatoryka,živější skladba s dominujícími bicími a perkusemi (že by příležitostný bubeník-amatér Apostolis ?).Třetím vrcholem je píseň Blagoslawione dni.Šlapající skladba s opět dramatickou stavbou,perkusemi a výborným Skrzekovým zpěvem.
K silným skladbám ještě patří Camelele s decentní kytarou a klávesami, další klidnější věc Rozmowa z mistrzem s dominujícím Skrzekovým vokálem, Opowiesc se střídáním klidných a hlučnějších poloh a Skrzekovým zpěvem-nezpěvem.Dále kratší hybná instrumentálka Sunrise. Nesmiertelnosc nabízí jednodušší rockový tah a Gory tanczace,pro změnu,majestátný střed s klidným úvodem i závěrem.
V poslední skladbě nám SBB zjevují jednu ze základních životních pravd,kterou si ne vždy uvědomujeme.
Po,již zmiňovaném,The Rock jde o udržení vysoce nastavené laťky a minimálně na rok mě SBB přesvědčili,že ještě nepatří do starého železa.
Po letošní novince Blue Trance si tím už nejsem
tak jistý. Silné 4 hvězdy (+ 1/2 za rozmanitost a barevnost).