SBB - Iron Curtain (2009)

Já budu stručný. První skladba je kouzelná a optimisticky vyznívající skladbička, se skvělým Skriekovým zpěvem-zaujme hned napoprvé, ale myslím, že i napodesáté, a slouží hlavně jako parádní příprava na to, co teprve příjde..... A to co příjde jsou pro mě znovuzrození SBB. Už jsem v to ani nevěřil.
reagovat

Mohyla @ 28.02.2015 14:00:42
Hikoki bol stručný, ja tiež - 5*!

Hikoki777 @ 28.02.2015 14:58:28
To sem rád, že nejsem se svým názorem osamocen. Zdravím.

Dva roky po výborném albu The Rock přichází trojice SBB s deskou Iron Curtain.Hned v úvodu musím konstatovat,že se opět povedla.Je barevnější a rozmanitější,než její předchůdkyně a téměř ve všech skladbách je to ku prospěchu věci.Album začíná tím nejméně povedeným,pohříchu,titulním kouskem,jehož 5 minut projde,aniž by zanechal v posluchači cokoliv podstatného.S další věcí však přichází první vrchol-Defilada je v 1.polovině dramaticky vystavěná,lomící se v závěru do klidné polohy.Druhým vrcholem je pro mě Aleatoryka,živější skladba s dominujícími bicími a perkusemi (že by příležitostný bubeník-amatér Apostolis ?).Třetím vrcholem je píseň Blagoslawione dni.Šlapající skladba s opět dramatickou stavbou,perkusemi a výborným Skrzekovým zpěvem.
K silným skladbám ještě patří Camelele s decentní kytarou a klávesami, další klidnější věc Rozmowa z mistrzem s dominujícím Skrzekovým vokálem, Opowiesc se střídáním klidných a hlučnějších poloh a Skrzekovým zpěvem-nezpěvem.Dále kratší hybná instrumentálka Sunrise. Nesmiertelnosc nabízí jednodušší rockový tah a Gory tanczace,pro změnu,majestátný střed s klidným úvodem i závěrem.
V poslední skladbě nám SBB zjevují jednu ze základních životních pravd,kterou si ne vždy uvědomujeme.
Po,již zmiňovaném,The Rock jde o udržení vysoce nastavené laťky a minimálně na rok mě SBB přesvědčili,že ještě nepatří do starého železa.
Po letošní novince Blue Trance si tím už nejsem
tak jistý. Silné 4 hvězdy (+ 1/2 za rozmanitost a barevnost).
reagovat