Recenze
Family / A Song For Me (1970)
Třetí studiové album Family vychází 23. ledna roku 1970. Oproti předchozím dvěma albům už nenajdeme v sestavě Family Ricka Grecha, kterého vystřídal John Weider z Animals, místo Jima Kinga pak zaujal John 'Poli' Palmer, jehož hra na flétnu a vibrafon velmi zajímavě rozšířila zvuk kapely.
Co se týče stylu, zůstává Family věrna svému osobitému mixu psychedelie, rocku, folku a country. Kolik rockových kapel se může pochlubit tím, že zapracovalo do svých skladeb takové nástroje, jako banjo, dobro, harfu, housle a vibrafon?
Všechny písně alba, až na poslední dvě, pocházejí z tvůrčí dílny Whitney/Chapman. K těm nejsilnějším se podle mě řadí úvodní Drowned In Wine a závěrečná A Song For Me, které jsou zároveň i nejrockovějšími skladbami ASFM.
Opominout ale nelze ani další povedené skladby, ať již folkovou Some Poor Soul, ve které se Chapman snaží vyvarovat svého typického mečení, nebo instrumentálku 93's O. K. J, ve které se Weiderovy housle skvěle doplňují s Palmerovým vibrafonem.
Co dodat závěrem? Jedná se o další výtečné album téhle zapomenuté kapely, jejiž tvorba ovlivnila světovou rockovou muziku možná víc, než by se mohlo zdát. Rozhodně si to poslechněte, opravdu to stojí za to.
» ostatní recenze alba Family - A Song For Me
» popis a diskografie skupiny Family