Beatles, The / Past Masters Volume One (1988)

Ono se špatně hodnotí něco, co albem nikdy nebylo a nebýt nosiče CD, asi by se jím nikdy nestalo. Výběr songů byl předem daný, tento kompilát spolu se svým mladším bráškou Volume Two zachovává přísně chronologický sled. Což je velké plus, neboť můžeme pomocí všech vydaných singlů mapovat vývoj skupiny. Vlastně všech úplně ne - z kompilace pochopitelně vypadly singly, které se ve své době objevily na některém z alb. A aby to bylo komplikovanější, na této kompilace se ocitly písně, které sice na albech vyšly, ale na sinlu byly vydány v odlišných verzích. A pak má každý z obou dílů i nějakou tu specialitku: v případě dílu prvního je to za á pár písniček z nekompilačních EP a za bé nahrávka Bad Boy, která zaznamenala premiérové a ve své době jediné britské vydání na oficiálním bestofku A Collection Of Beatles Oldie But Goldies.
Album nutně musí trpět kolísavou kvalitou jednotlivých písní, a tak obsahuje nahrávky zásadní, vycpávkové i nervózní či jinak nevydařené. Z důvodu kompletnosti byly dodány i dvě německy nazpívané verze beatlesáckých hitů Komm, gib mir deine Hand a Sie liebt dich. Mimochodem, originální obal hrdě hlásá, že se jedná o "erste deutsche original Aufnahme". Že se jedná i o "letzte", to tehdy nikdo nevěděl, ale je dobře, že Beatles se už k něčemu podobnému nedali ukecat. Tyto dva kousky tu tedy máme spíše jako jakž takž milou kuriozitku.
Doporučuji k pozornosti béčka singlů, tedy skladby povětšinou opomíjené (Thank You Girl, I´ll Get You).
Mám asi trochu zvrácený vkus, když můžu I Call Your Name a na druhé straně je mi celkem lhostejná I´m Down. Prostě nemusím McCartneyho snahu o drsňáka a zmíněnou píseň mám mnohem raději v živé verzi ze Shea Stadium - ale spíše kvůli Lennonovu blbnutí u kláves.
Long Tall Sally McCartneymu ale sedla a je podtržena skvělým výkonem zbytku kapely.
Zásadní věci snad ani jmenovat netřeba. Vezmeme to hezky od začátku: From Me To You, She Loves You, I Want To Hold Your Hand. I když pozorný poslech She Loves You velmi kazí nedobře srostlé části - střih po slovech "I think it´s only fair" mě docela bije do uší.
Mezi ty nervózní pochopitelně řadím Love Me Do. Verze, která vyšla na LP, byla o hodně zdařilejší.
Vyloženě nepodařenou jako málo co je pak nahrávka Slow Down, byť tentokrát je na vině ne kapela, ale mix. Kolik se toho dokázalo poztrácet, je až neuvěřitelné - především basa a Martinův klavír. Ten se v jednu chvíli ztratí skoro úplně - a tady se mi zdá, že záměrně, protože tam pořád slyším přehmat. Nikde jsem o ničem podobném nečetl ani neslyšel, takže to nemám doloženo a předkládám jen jako svůj dojem, ale zbavit se ho nemůžu. Poslouchejte pozorně v čase 1:15. Ještě jednu chybu na výkonu kapely bych našel - Harrisonovo kytarové sólo je hlavně zpočátku prosto invence, a když se tato dostaví, chybí jistota.
Celkově: album obsahuje krom výše zmíněných nedostatků i klenoty, které nenajdete na žádném albu Beatles. Už proto nesmí chybět. Z logiky věci tedy za čtyři.

» ostatní recenze alba Beatles, The - Past Masters Volume One
» popis a diskografie skupiny Beatles, The