Harrison, George / Cloud Nine (1987)

Chceme-li věci milovat, můžeme si pro to nacházet příčiny různé. Já tento vztah chovám k albu Cloud Nine zřejmě z toho důvodu, že to byla první Harrisonova sólovka, kterou jsem kdy slyšel.
Dostala mě a drží mě dodnes. George Harrison se spojil s kámošem Jeffem Lynnem a stvořili pohodové album, jehož atmosféra se díky malé historické zápletce přenesla i do následně vzniklých Traveling Wilburys. I jména dalších osob podílejících se na této desce jsou více než zajímavá - mezi jinými nelze vynechat Ringa Starra a mě osobně velmi překvapila účast Eltona Johna. Lynnův především producentský rukopis je však nejvýraznější a nepřeslechnutelný.
Album je přímo nahuštěno hudebními nápady, které se však navzájem netlučou, naopak máte čas vychutnat si pěkně každý samostatně. Titulní píseň, trochu zamyšlená, album příjemně otvírá. Následuje That´s What It Takes s mnohem průbojnější hudební složkou. Ten výstup po jednotlivých tónech jako po schůdkách může někomu připadat lacině nebo naivně, ale pro mě je tu naprosto funkční.
Jako i na jiných albech, i tady mám svou oblíbenou maličkost. V tomto případě je jí Fish On The Sand. Kdysi jsem narazil na dva různé překlady jejího textu. Jeden vyzněl jako milostná píseň a ten druhý se obracel ke komusi nad námi. Pátrání po pravém významu písně jsem nakonec ukončil se závěrem, že - kupodivu - jsou vlastně možné výklady oba. A tak nechť si každý vybere, co mu libo jest.
Harrison se na této desce v písni When We Was Fab přihlásil ke své beatlesácké minulosti. Aby těch prvenství nebylo málo, tak klip k této písni byl první, který jsem od Harrisona kdy viděl. Je jen McCartneyho mínus, že účast na jeho natáčení odmítl. Je tak zastoupený maskovaným dublérem, pozorný divák spatří i tvář Johna Lennona.
Až po koupi alba jsem zjistil, že nejméně dvě písně znám, aniž jsem tušil, že jsou od Harrisona. Jednak to byla závěrečná nahrávka Got My Mind Set On You, kterou rádia málem odrbala a zničila, a pak Devil´s Radio, u které se jim to naštěstí nepovedlo.
Album potřebovalo trochu zvolnit tempo, a tak následuje pomalejší Someplace Else, doplněná poslechově náročnější dvojicí písní. Wreck Of The Hesperus obsahuje více rytmu než melodie, ale rozhodně to není na škodu. Jen nechytá hned na první poslech. Z Breath Away From Heaven pak slyšíte zvuky východu... a pak už následuje finále, které vás z rozjímací nálady spolehlivě vytrhne.
Album obsahuje zdánlivě trochu méně duchovna než jiné z nejskvělejších Harrisonových kousků. Když si texty projdete pozorně, zjistíte, že je to pravda jen do určité míry, a s tímto albem získáváte i trochu něco navíc - chytlavé melodie a naprostou pohodu.
Pokud chtěl Harrison ukázat i další svou tvář, povedlo se mu to dokonale. Být deska od kohokoli jiného, dostala by plný počet. Protože je od George Harrisona, který má na svém kontě All Things Must Pass a Living In The Material World, s opravdu těžkým srdcem jednu hvězdičku obětuji. V duchu však přidávám ještě nejméně půlku navíc.

» ostatní recenze alba Harrison, George - Cloud Nine
» popis a diskografie skupiny Harrison, George