Beatles, The / The Beatles At The Hollywood Bowl (1977)

The Beatles At The Hollywood Bowl je jediný oficiálně vydaný beatlesácký živák. Přes fakt, že je kombinací nahrávek ze srpnových koncertů v Los Angeles z let 1964 a 1965, objevil se až v roce 1977. Tehdy vyšel na LP, vydání na CD jsme se dosud nedočkali - dá se sehnat pouze padělek, který sice na obalu nese logo Capitolu, ale spíše pouze jako grafický prvek. Jediným na CD oficiálně dostupným materiálem z těchto koncertů je tak nahrávka Baby´s In Black, která se v roce 1995 objevila na CD singlu Real Love. Tu však na původním LP nenajdete...
Capitol se zaobíral myšlenkou vydat live desku Beatles už v polovině šedesátých let, za tím účelem bylo také nahráno několik koncertů během amerických turné skupiny. Materiálu však bylo nakonec méně, než se předpokládalo. Při koncertu 29. srpna 1965 totiž vypověděl v úvodu službu McCartneyho mikrofon, a tak tento záznam, ačkoliv je po technické stránce celkem kvalitní, použitelný nebyl. Také ostatní zaznamenané koncerty se netěšily zvláštní přízni Beatles či Capitolu. Byly označeny za nekvalitní a k vydání nevhodné. Tam je zřejmě nutné hledat důvod onoho dvanácti, respektive třináctiletého zpoždění.
S odstupem času se dá říci, že toto hodnocení nebylo úplně spravedlivé. Však také George Martin časem změnil svůj názor a na vydání nahrávek se podílel. Lennon byl prý po poslechu desky nadšený, zbylí členové už méně, ale svůj souhlas k vydání stejně dali. Výsledné LP obsahuje 13 písniček, z nichž 6 pochází z 23. srpna 1964 a 7 ze 30. srpna 1965. Pro běžného posluchače je však tento fakt nepodstatný, při poslechu se obě data dají odlišit jen za předpokladu, že znáte playlisty koncertů v tom kterém roce.
V takovém případě můžete třeba i litovat nezařazení některých písní, ale vydavatel byl omezen kapacitou dlouhohrající desky, a tak je nakonec dobře, že album přineslo širší úhel pohledu na živé hraní Beatles než jen záznam jednoho koncertu.
Původně třístopý záznam prý neumožňoval dobré vyvážení nahrávky, zůstává tedy otázkou, jak je možné, že se to nakonec povedlo. Nahrávka je mistrovkou vizitkou techniků, kteří dokázali nahrát skupinu vedle šílejícího davu. Někdy se síla jeho řevu přirovnává ke startujícímu letadlu. Absolutorium si zaslouží i Beatles samotní, uvážíme-li, že hráli bez odposlechů a jen stěží slyšeli, co vlastně hrají a zpívají. Je skoro jisté, že hodně z toho mohli slyšet až při poslechu záznamu. To ostatně platí i divácích, kteří tomu tehdy byli osobně přítomní.
Rozebírat playlist desky nemá žádný zvláštní význam. Jistě by se prodal i v případě, že by v obdobné sestavě vyšlo bestofko složené ze studiových nahrávek. Komu se podaří nahrávku na jakémkoliv nosiči sehnat, bude mile překvapený. Jedná se o mnohem cennější materiál než třeba Antologií glorifikovaný koncert na stadiónu Shea, který sice atmosféru mít mohl, ale ve studiu toho bylo dotvořeno tolik, že za koncertní lze tento záznam označit jen s přivřením oka.

» ostatní recenze alba Beatles, The - The Beatles At The Hollywood Bowl
» popis a diskografie skupiny Beatles, The