Abraxas / Box (1982)

Abraxas vznikl v roce 1976. Jeho vůdčí osobnost, kytarista Slávek Janda, byl tehdy současně vedoucím doprovodné skupiny Petra Nováka. Tři roky dokázal vést oba soubory souběžně, až v roce 1979 Petra Nováka opustil a věkerou energii věnoval budování nové podoby své vlastní kapely. Abraxas se postupně vzdával původního artrockového zaměření s delšími "závažnými" kompozicemi a svůj rukopis zjednodušoval a obohacoval o prvky nové vlny. Skupina vytvořila zajímavou podobu rockové hudby se všetečnými basovými figurami, jednoduchými kytarovými přiznávkami a rytmikou, která skladby nezatěžkávala, ale nenásilně posouvala kupředu. Jen na několika místech pak základní hudební struktury velmi střídmě doplňovaly party klávesových nástrojů, případně saxofonu Slávkova bratra Jiřího. Základním prvkem tvorby se stala hravost.
Pro často se měnící obsazení souboru byl rok 1981 obzvlášť důležitý. Nejdříve Abraxas (což bylo trio Janda, Imrich a Pelíšek) posílila ikona domácího bigbítu, baskytarista Vladimír Padrůněk. Ten ale po sobě zanechal nepříliš výraznou stopu v podobě jediného singlu "Muž-stroj/Praha - Bohumín". Pro fanoušky už to byl jasný signál nového směřování, zejména v podobě písně "Praha - Bohumín" s textem Františka Ringo Čecha. Padrůněk nakonec pro skupinu přínosem nebyl a ta si vyhlédla mladou, ale instrumentálně velmi zručnou náhradu: Michala Ditricha. Jeho typická hra zásadně ovlivnila zvukovou podobu alba. Výrazová úspornost přitom funguje současně s celkovou pestrostí hudebních nápadů i jednotlivých řešení. Basové figury jsou pevným základem písní, mají tah a přesto nejsou toporné, nebo nevycházejí krkolomně z harmonie v kytaře. Často ji jen mimoděk doplňují, jindy jdou obě složky jakoby proti sobě, aby vznikala drobná lokální jiskření. Výsostný výkon podal zpěvák Miroslav Imrich, jeho civilní zpívání s osobitým frázováním ovlivnilo řadu domácích pěvců. Box je krásným příkladem krásy v promyšlené a rafinované jednoduchosti. Tam, kde řada jiných kapel skončila u schematických ploch a povrchního vnímání hudebních struktur, dokázal Abraxas z takto postavených koncepčních základů vytěžit maximum. Podobně silné album Abraxas (v rozličných sestavách) už nikdy nenatočil. Box patří k mezníkům domácího bigbítu na počátku 80. let minulého století. Z deseti skladeb jsou dvě nezpívané, mají těkavou konzistenci a dobře zakončují obě strany původního LP. Jedinou písní, která nevznikla novým kompozičním způsobem, byla koncertně oblíbená a posluchači vždy očekávaná skladba "Nekonečný boogie". Díky svému zpracování a nezvyklému harmonickému řešení album krásně doplňuje a tvoří logický přechod k laškovně se tvářícímu číslu "V baru". Zcela nově na nás tehdy působily texty, které většinou napsal do té doby neznámý Pavel Zeman. Některé jeho slovní hříčky dostaly až kultovní podtext, podobně jako celé album. Za všechny - není zřejmé, jestli Imrich zpívá: "do jedu namoč", nebo "dojedu na moč". Pro mě je to jedno z těch "nej" alb.

» ostatní recenze alba Abraxas - Box
» popis a diskografie skupiny Abraxas