Abraxas - Box (1982)

Příchod nové vlny znamenal vznik velké spousty kapel, po spoustě z nich nezbyla ani nahrávka a málokdo se v té změti všech těch skupin dovede orientovat… OK band, Tango, Máma Bubo, Babalet… Přiznám se, že moc velkým příznivcem new wawe nejsem, ale Abraxas mám docela rád, a je to nejspíš tím, že všichni z kapely uměli docela slušně hrát, a hráli už předtím, než nějaká nová vlna vůbec přišla. Slávek (Bohuslav) Janda je skvělý kytarista, basové linky Michala Ditricha jsou přinejmenším zajímavé a Ivan Pelíšek, to je bubeník vskutku výborný. A že Imrich neumí zpívat? Nezdá se mi, že by na tom byl zas tak žalostně, a i kdyby, tak mi to nevadí, a možná mi Imrichův ne příliš jistý hlas k Abraxasu sedí víc, než kdyby zpíval nějaký zpěvák v pravém slova smyslu.

Ke všem skladbám se vyjadřovat nebudu, vesměs to jsou příjemné písničky podobného rázu, nejraději mám ale možná Magickou noc, kde se Slávek Janda předvede coby výborný kytarista na pozadí skvělých Pelíškových bicích.

Jako celek na mě Box rozhodně nepůsobí nijak špatně. Následující dvě elpíčka znám velice sporadicky, ale těch pár písniček, co jsem slyšel, mi připadají jako slabší odvar Boxu bez výraznějších nápadů.

Ve většině případů nelze od nové vlny čekat nějaké umění, a pokud ho nebudete čekat ani od Abraxasu, je to docela fajn muzika.

Čtyři hvězdičky.
reagovat

Řadím se mezi ty zmíněné "skalní fanoušky" Abraxasu.
Osobně si myslím, že do určité míry po většinou není nikým přeceňován, ale neníí na každém šprochu pravdy trochu... Já mám určitý hudební přínos nové vlny velmi rád, a logicky tudíž i tuhle kapelu, která se s tímto žánrem dle mého názoru asi poprala nejlépe.
Sice Box na božskou výběrovskou Straku nemá, ale i tak se osmělím přidat k těm, kteří zařazují toto album ke smetánce českého rocku.
Velice lituji toho, že kapela velice upadla a zmohla se pak už jen na dva počiny, jež jsou jako dva rázné schody do hlubokého sklepa. Škoda, že žádná nová deska už nikdy nevznikla, nynější comebacková sestava Abraxasu mne nijak neoslňuje, natož aby vytvořila iluze o dalším studiovém pokračování této "legendy".
Zajímalo by mne, jaký byl pak osud Slávka Jandy od nešťastného Šťastného blázna až po současnost. Zmiňte se někdo, prosím, alespoň holou větou.
reagovat

b.wolf @ 03.08.2012 10:41:53
Tuhle desku jsem slyšel ještě kdysi ve škole od spolužáka, šílence do new wave. Za sebe jenom tolik, že tohle mě nikdy nechytlo a nechytne. Tehdy jsem poslouchal a samozřejmě poslouchám Synkopy 61, Progress No.2 apod.; toto fakt nemusím.

Abraxas vznikl v roce 1976. Jeho vůdčí osobnost, kytarista Slávek Janda, byl tehdy současně vedoucím doprovodné skupiny Petra Nováka. Tři roky dokázal vést oba soubory souběžně, až v roce 1979 Petra Nováka opustil a věkerou energii věnoval budování nové podoby své vlastní kapely. Abraxas se postupně vzdával původního artrockového zaměření s delšími "závažnými" kompozicemi a svůj rukopis zjednodušoval a obohacoval o prvky nové vlny. Skupina vytvořila zajímavou podobu rockové hudby se všetečnými basovými figurami, jednoduchými kytarovými přiznávkami a rytmikou, která skladby nezatěžkávala, ale nenásilně posouvala kupředu. Jen na několika místech pak základní hudební struktury velmi střídmě doplňovaly party klávesových nástrojů, případně saxofonu Slávkova bratra Jiřího. Základním prvkem tvorby se stala hravost.
Pro často se měnící obsazení souboru byl rok 1981 obzvlášť důležitý. Nejdříve Abraxas (což bylo trio Janda, Imrich a Pelíšek) posílila ikona domácího bigbítu, baskytarista Vladimír Padrůněk. Ten ale po sobě zanechal nepříliš výraznou stopu v podobě jediného singlu "Muž-stroj/Praha - Bohumín". Pro fanoušky už to byl jasný signál nového směřování, zejména v podobě písně "Praha - Bohumín" s textem Františka Ringo Čecha. Padrůněk nakonec pro skupinu přínosem nebyl a ta si vyhlédla mladou, ale instrumentálně velmi zručnou náhradu: Michala Ditricha. Jeho typická hra zásadně ovlivnila zvukovou podobu alba. Výrazová úspornost přitom funguje současně s celkovou pestrostí hudebních nápadů i jednotlivých řešení. Basové figury jsou pevným základem písní, mají tah a přesto nejsou toporné, nebo nevycházejí krkolomně z harmonie v kytaře. Často ji jen mimoděk doplňují, jindy jdou obě složky jakoby proti sobě, aby vznikala drobná lokální jiskření. Výsostný výkon podal zpěvák Miroslav Imrich, jeho civilní zpívání s osobitým frázováním ovlivnilo řadu domácích pěvců. Box je krásným příkladem krásy v promyšlené a rafinované jednoduchosti. Tam, kde řada jiných kapel skončila u schematických ploch a povrchního vnímání hudebních struktur, dokázal Abraxas z takto postavených koncepčních základů vytěžit maximum. Podobně silné album Abraxas (v rozličných sestavách) už nikdy nenatočil. Box patří k mezníkům domácího bigbítu na počátku 80. let minulého století. Z deseti skladeb jsou dvě nezpívané, mají těkavou konzistenci a dobře zakončují obě strany původního LP. Jedinou písní, která nevznikla novým kompozičním způsobem, byla koncertně oblíbená a posluchači vždy očekávaná skladba "Nekonečný boogie". Díky svému zpracování a nezvyklému harmonickému řešení album krásně doplňuje a tvoří logický přechod k laškovně se tvářícímu číslu "V baru". Zcela nově na nás tehdy působily texty, které většinou napsal do té doby neznámý Pavel Zeman. Některé jeho slovní hříčky dostaly až kultovní podtext, podobně jako celé album. Za všechny - není zřejmé, jestli Imrich zpívá: "do jedu namoč", nebo "dojedu na moč". Pro mě je to jedno z těch "nej" alb.
reagovat

Cossack @ 02.02.2011 21:09:16
Tohle album mám taky rád (mnohem víc, než Manéž, kde už Imrich nezpívá), když vyšlo, byla to dost „podpultovka”.
To s těmi texty je ale příliš spekulativní. Z kontextu je jasné, že jde o verzi první, tj. „... do jedu namoč...” a ne „... dojedu na moč...”, protože následuje „... oštěp a šíp...” (Ty se do jedu namáčejí, určitě ale nejde o dopravní prostředky, které mají moč jako pohonnou hmotu.) :-))
Je fakt, že občas Mirkovi nebylo všechno nejlíp rozumět, takže vznikl prostor pro podobné „přeslechy a mylné interpretace”, ale realita je „prozaičtější”... (A senzace „za každou cenu” toto album určitě nepotřebuje.)

Danny @ 02.02.2011 21:22:36
Děkuju za reakci, taky mám Box raději než Manéž, na té už jsou slyšitelná slabší místa. K těm textům: výklady a dvojsmysly popisoval v televizi v seriálu Bigbít sám Slávek Janda, "do jedu namoč", resp. "dojedu na moč" zmiňoval přímo on. Věř, že bych se do svévolných interpretací nepouštěl.

Cossack @ 03.02.2011 08:24:09
Nevím, co přesně Slávek Janda říkal, ale myslím, že tady opravdu není pochyb nad jednoznačností výkladu této části textu. Každopádně je hlavní muzika, která je zde vynikající...
Mými favority vždycky byly: Každý den je to jinak, Box, Poprvé, Nekonečné boogie, King Kong... No, vlastně ta deska nemá vyloženou slabinu. :-)

Apache @ 03.02.2011 10:49:30
Není v případě rockových desek zbytečné až bizarní dodávat, že píšeme-li o 80. (60., 70., 90.) letech, máme opravdu na mysli dvacáté století?

hejkal @ 03.02.2011 11:11:37
Apache - vieš, že je? :) Ale občas to aj ja dodávam, presvedčil som sa, že sa vždy nájdu aj takí, ktorým to jasné nie je.

martin69 @ 03.02.2011 20:05:54
Box je velmi dobrá deska.Jediná která se mi od Abraxas líbila.Nová vlna přinesla spoustu kvalitních kapel.Abraxas je jednou z nich.

jsem rocnik 66 a abraxas se me nikdy neohraje abraxas je pro me motorem nemam rad dnesni rychlokvasky jako je mandrage farna atd preju at to abraxas jeste nejakej ten casek na te hudebni scene vydrzi preju hodne hudebnich napadu a budu se tesit na dalsi jejich dobrepropracovanou hudebni tvorbu mam rad vsechny jejich alba tahoun slavek janda je hudebni mag a je to znat pri poslechu jeho tvorby diky jim a drzim palce
fanousek petr skopar st.
reagovat

luk63 @ 02.12.2010 06:38:19
Velice telegrafická recenze. Chybí jen STOP po každé větě :-)

PaloM @ 02.12.2010 06:56:39
Z telegramov som mal vždy strach, posol zlých správ. Toto je iné a zároveň to isté - bez akejkoľvek úcty k čitateľovi.

Dobu, kdy vyšla tahle deska jsem už plně prožil. Byla to doba, kdy se éra česko/slovenského art a prog rocku pomalu uzavírala a bylo jasné, že přijde něco jiného. Ze začátku se mi deska kdovíjak nelíbila, přece jen dost jiný žánr, než ten, kterým jsem byl odkojen.

Později jsem jí přece jen přišel na chuť a občas ji poslouchám dodnes.
Její přínos a celého nového hnutí byl asi hlavně v tom, že spoustu mladých lidí opět přitáhl k hudbě.

Když nad tím tak dneska přemýšlím, tak deska asi byla zlomová v tom, že odmítla veškerou složitost a mnohdy nesrozumitelnost tehdejší scény. Byla prostě přístupnější tehdejší mládeži, které by už Blue Effect, Progress nebo Synkopy s propracovanou hudbou i texty asi neměly co nabídnout. Z mého pohledu bohužel...

Zkrátka muselo přijít určité zjednodušení, ale pořád byla zachována kvalita, která vydržela i po čtvrt století. Bylo v tom i oživení a radost.



reagovat

Podle mě jedno z nejzásadnějších českých alb. Rozhodně nejlepší album Abraxas. Unikátní album, které si můžu poslechnout vždy a nikdy mě nenudí. Mám toto album velmi rád. Když mám špatnou náladu, tak je toto album jedno z alb, které mi ji vždy zaručeně zlepší.
reagovat

ufolog @ 12.02.2010 21:43:15
Souhlas. (Na svou dobu) jedna ze zasadnich CSSR kapel a jedno ze zasadnich CSSR new vawe alb..

josef k @ 03.05.2010 15:53:36
Klucí, nezlobte se na mě. Mě tahle deska kdovíjak nezaujala. Zpěvák nic moc a tak nějak mi to připadá takový nemastný neslaný. Je fakt, že jsem to poslouchal zrovna dneska pod vlivem depky ze ztraceného zaměstnání, al fakt jsem z český nový vlny slyšel lepší věci.Dobrá, jsem ročník 81 a tuhle dobu si nepamatuju, ale fakt z týhle doby existujou lepší desky. Sorry, dávám dva body, ale slibuju, že až mi bude líp, poslechnu si to znova. Pepík

Petr Gratias @ 24.07.2011 15:22:36
Zdravím pánové.....
přiznám se, že Abraxas jsem úplně nepochopil. Možná bych to měl specifikovat líp....
Slávek Janda - opravdu zajímavý a talentovaný kytarista hrál v první polovině sedmdesátých let ve skupině Perpetuum Mobile. Tam se mj. potkal i s Milanem Broumem (toho doporučil svému slavnějšímu bratrovi do čímdál víc upadajícího Olympiku a byla to dobrá volba!) Perpetuum Mobile hráli pořádně syrový hard rock, blues rock, psychedelické ozvěny - také měli oblíbenou kapelu Captain Beyond!
Profesionalizace v kapele Petra Nováka byla pro něho alternativou, ale třebaže to vypadalo nadějně, nakonec hrát ve dvou kapelách (Petr Novák a Abraxas) bylo energeticky vyčerpávající a bylo třeba si vybrat. Na albu Kráska a Zvíře zní kytarové party Slávka Jandy velice dobře a místy připomíná Carlose Santanu! Novákova kapela po něm už kytarovou mezeru v dané úrovni nezacelila.
Začátky Abraxasu se nesly ve znamení Pink Floyd a psychedelie a říkal jsem si, že se na českém artrockovém políčku urodila další kapela, ale nabralo to jiný kurz.
Slávek Janda - jak řečeno vynikající kytarista a Ivan Pelíšek velmi zručný rockový bubeník, ale nikdy jsem nepochopil jak mohli vedle sebe do kapely přijmout vedoucího lahůdkářství na Malé Straně, který neuměl zpívat, měl problémy s intonací a hlavně vnášel do řad kapely ty nešťastné novovlnné manýry. Asi to bylo dobovými trendy. Také střídání baskytaristů nebylo šťastné - Boháček, Dittrich a dokonce i legendární Vladimír Padrůněk, který byl už ovšem v té době vážně nemocný a muzikantsky bohužel na ústupu.
Nevím, na albu Box je to taková křižovatka, ale alba Manéž a Šťastnej blázen to jsou hodně pokleslé příklady českého novovlnného bigbítu osmdesátých let.
Perpetuum Mobile to byla výtečná instrumentální jednotka v vysokými ambicemi, bohužel se trefila do nešťastné doby a protože je bolševik nepustil do nahrávacího studia, nemáme dnes po nich ani album ani singl. Kdyby Perpetuum Mobile slyšeli mnozí obdivovatelé Abraxasu, možná by změnili názor na tuhle kapelu. Ten rozdíl je velmi markantní.
Měl jsem to obrovské štěstí a Pepretuum Mobile jsem čirou náhodou viděl na koncertě a pak jsem viděl i Abraxas. To jsou skutečně propastné rozdíly.
Stejně tak mě zarazilo, jak v seriálu Bigbít klávesový hráč Roman Holý (Monkey Business)řeší jestli jsou lepší Abraxas nebo Pražský výběr. Po muzikantské a pěvecké stránce to bylo rozdováděné poskakování, ale muzika zůstala někde doma...
Sorry, nechtěl jsem se dotknout skalních příznivců Abraxasu, ale mám pocit, že Abraxas je sice slavná, ale hodně přeceňovaná kapela.....

luk63 @ 24.07.2011 17:58:07
Taky jsem zažil Abraxas v sokolovském divadle ještě s ranným repertoárem, asi tak v r. 1978 nebo. Úžasnej zážitek pro patnáctiletýho kluka (písně, které jsou jako bonusy na CD Box ani zdaleka nic neříkají o tý skvělý podívaný na koncertě). Pak jsem tu čest měl až s vydáním LP Box a to už byla stylově úplně jiná kapela a pro mě velké zklamání. Časem jsem desku vzal na milost a dnes si ji občas rád poslechnu, ale že by šlo o nějaké zásadní dílo v socialistickém Československu, to ani náhodou. Ale asi jsem Abraxas pochopil - svezli na nové vlně zájmu o kapely jako Police apod. Prostě přišla 80. léta a tak chytili příležitost za pačesy tímto způsobem...

Petr Gratias @ 19.01.2012 13:05:11
Mohu se ztotožnit s Lukem63 na abraxasovskou problematiku.
Když byl Slávek Janda kytaristou skupiny Perpetuum Mobile, tak to byla vynikající záležitost. Jeho kytarové myšlení převyšovalo myšlení jeho o hodně slavnějšího bratra, který v té době skomíral s Olympikem. Vznik Abraxasu v r. 1976 byl ve složité době odvážným pokusem prorazit s rockovou hudbou na československé scéně. Slávek Janda obdivoval Carlose Santanu a mnohdy to bylo i znát. Živil se ve skupině G+B Petra Nováka a Abraxas byl vedlejší pracovní poměr.
V začátcích tam byl varhaník Jiří Cendra a byla tam snaha vkládat do hudby jakési pinkfloydovské postupy a psychedelické obrazy. To znělo na tehdejší dobu hodně nadějně. Ke konci sedmdesátých let se Slávek Janda s Petrem Novákem rozešel a plně se věnoval Abraxasu.
Vníámáno osobním pohledem: Slávek Janda byl muzikantsky kreativní kytarista s řadou nápadů, stejně tak jako bubeník Ivan Pelíšek byl kvalitní a razantní úderník, ale jinak?
Střídání baskytaristů kapele neprospívalo a to nemluvím o prodavači lahůdek na Malé Straně - Miroslavu Imrichovi. Tohle nebyl žádný zpěvák. Tuctový hlas, tuctový typ, tuctový zjev, ale sebevědomé chování, jakoby to byl superzpěvák.
Abraxas byl silnější na koncertním pódiu než ve studiu. Myslím, že kolem jejich prvního alba Box je zbytečně velký poprask, protože se toho hudebně na něm až tak moc neděje.
Nikdy jsem nepochopil Romana Holého (Monkey Business), který tvrdil, že na pražské scéně osmdesátých let se řešilo, jestli je lepší Pražský výběr nebo Abraxas.
Škoda, řadím Abraxas do sedmdesátých let, ale oni přejali tu novovlnnou estetiku s ničím se moc nepárat, poskakování ve stylu reggae a hlavně ať se lidí baví a tančí. Už toho poslouchání bylo dost.
S ohledem na všelijaké kapely typu Jižní pól, Letadlo, Tango, Babalet však působí přece jenom kvalitativně výš. Asi jako jednooký je mezi slepými králem.
Box je album, které má bigbítové grunty vrostlé do země, ale jeho význam je opravdu přeceňován a ostatní alba snad ani neměla vyjít - to je mizerie sama o sobě.
Mnohem víc se mi líbil Slávek Janda ve skupině Panta Rhei, kde se odvrátil od toho novovlnného coolu a poskakování a zapojila se více práce kytary zajímavých aranžmá...
Myslím, že Slávek Janda patří mezi deset důležitých rockových kytaristů v rockové historii, ale je to spíš zásluha jeho samotného než kapely Abraxas.
Zajímavá poznámka pro sběratele informací:
po odchodu Oldy Veselého z M. Efektu v r. 1979 mu přišla nabídka od Abraxasu, aby posílil jeich řady.
Jak jsem se dozvěděl, Olda se přišel podívat na jejich vystoupení a měl z toho smíšené pocity. Kapele chyběl nějaký jednotící názor a myšlenkové souznění a repertoár byl roztříštěn mezi reggae, novou vlnu, boogie, funk.... jako když pejsek s kočičkou vařili dort.